Kdo je Theofilus a proč jsou mu adresovány dvě biblické knihy?

Pro ty z nás, kteří četli Lukáše nebo Skutky poprvé, nebo možná popáté, jsme si možná všimli, že na začátku je zmíněna určitá osoba, ale zdá se, že se nikdy neobjeví v žádné z těchto knih. Ve skutečnosti se nezdá, že by se to projevilo v jakékoli knize Bible.

Proč tedy Lukáš zmiňuje muže Theophila v Lukášovi 1: 3 a Skutcích 1: 1? Vidíme podobné knihy určené lidem, kteří se v příběhu nikdy neobjeví, nebo je Theophilus jedinou výjimkou? A proč o něm nevíme víc? Určitě to mělo v Lukově životě alespoň menší význam, kdyby se Luke rozhodl zahrnout to do dvou biblických knih.

V tomto článku se ponoříme do osobnosti Theophila, pokud se objeví v Bibli, proč ho Lukáš oslovuje a další.

Kdo byl Theophilus?
Je těžké shromáždit hodně informací o člověku pouze ze dvou veršů, z nichž žádný neukazuje mnoho životopisných informací. Jak je uvedeno v tomto článku Got Questions, vědci navrhli několik teorií o osobnosti Theophila.

Z názvu, který dostal Theophilus, víme, že měl určitou moc, jako ti, kteří byli drženi soudci nebo místodržiteli. Pokud tomu tak je, pak můžeme předpokládat, že se evangelium dostalo k těm, kteří zaujímali vysoké pozice během pronásledování rané církve, ačkoli, jak zdůraznil doprovodný komentář, v evangelium nevěřilo mnoho nadřízených.

Nenechte se lichotivým jazykem oklamat, Theophilus není Lukovým ochráncem, ale spíše přítelem, nebo jak naznačuje Matthew Henry, žákem.

Theophilusovo jméno znamená „Boží přítel“ nebo „milovaný Bohem“. Celkově nemůžeme definitivně prohlásit Theophilusovu identitu. Vidíme ho výslovně pouze ve dvou verších a tyto pasáže o něm neposkytují mnoho podrobností, kromě skutečnosti, že měl vysoké postavení nebo jakési vysoké postavení.

Můžeme předpokládat, že od Lukáše, který mu adresuje evangelium a Knihu Skutků, že někde uvěřil evangeliu a že si s Lukem byli nějak blízcí. Mohli to být přátelé nebo mít vztah učitel-student.

Objevuje se Theophilus osobně v Bibli?
Odpověď na tuto otázku zcela závisí na teorii, kterou připisujete. Pokud však mluvíme výslovně, Theophilus se v Bibli osobně neobjevuje.

Znamená to, že v rané církvi nehrála zásadní roli? Znamená to, že nevěřil v evangelium? Ne nutně. Paul zmiňuje na konci svých epištol mnoho lidí, kteří se v příbězích, jako je Skutky, fyzicky neobjevují. Celá Philemonova kniha je ve skutečnosti určena muži, který se v žádném biblickém příběhu neobjevuje osobně.

Skutečnost, že se v Bibli objevuje se svým pravým jménem, ​​má velký význam. Nakonec bohatý muž, který se smutně odvrátil od Ježíšova učení, nebyl nikdy jmenován (Matouš 19).

Kdykoli někdo v Novém zákoně dal jména, znamenalo to, že čtenář musí jít k této osobě na zkoušku, protože byli očitými svědky něčeho. Luke, jako historik, to provedl s pečlivostí podrobně, zejména v knize Skutků. Musíme předpokládat, že jméno Theofilus nevyhodil nejistě.

Proč jsou Luke a Akty adresováni Theofilu?
Tuto otázku si můžeme položit o mnoha novozákonních knihách, které se zdají být zasvěceny nebo adresovány někomu jinému. Koneckonců, pokud je Bible Božím slovem, proč někteří autoři směřují určité knihy k určitým lidem?

Abychom odpověděli na tuto otázku, podívejme se na několik příkladů Pavla a na koho se obrátil na konci knih, které píše.

V Římanům 16 pozdravuje Phoebe, Priscillu, Aquilu, Andronicuse, Juniu a různé další. Verše jasně ukazují, že Pavel během své služby osobně pracoval s mnoha, ne-li se všemi těmito lidmi. Zmínil, jak s ním někteří vydrželi ve vězení; ostatní riskovali své životy pro Pavla.

Pokud analyzujeme Pavlovy další knihy, zjistíme, jak nabízí podobné pozdravy těm, kteří hráli roli v jeho službě. Někteří z nich jsou žáci, kterým předal plášť. Ostatní s ním pracovali bok po boku.

V případě Theophilus musíme předpokládat podobný model. Theophilus hrál v Lukově službě zásadní roli.

Mnozí rádi říkají, že sloužil jako mecenáš a poskytoval finanční prostředky pro Lukášovu službu. Jiní tvrdí, že Theophilus se od Luka naučil jako žák. Ať už je případ jakýkoli, například případy, o nichž se zmiňuje Paul, Lukáš se určitě obrátí na Theophila, který částečně přispěl k Lukově službě.

Proč je život Theophila významný pro evangelium?
Koneckonců, máme-li o něm jen dva verše, znamená to, že pro propagaci evangelia neudělal nic? Ještě jednou se musíme podívat na ty, které zmiňuje Paul. Například Junia nedostává další zmínku v Bibli. To neznamená, že Juniova služba vyšla nazmar.

Víme, že Theofilus hrál roli v Lukově službě. Ať už přijímal učení nebo pomáhal Lukově finančnímu úsilí při shromažďování svědectví očitých svědků, Lukáš věřil, že si zaslouží zmínku v Bibli.

Z titulu Theophila můžeme také vědět, že zastával mocenské postavení. To znamenalo, že evangelium proniklo do všech společenských vrstev. Mnoho lidí navrhlo, že Theophilus byl Říman. Pokud bohatý Říman na vysoké pozici přijme poselství evangelia, prokáže to živou a aktivní povahu Boha.

To pravděpodobně dalo naději i těm z rané církve. Pokud se předchozí Kristovi zabijáci jako Pavel a římští představení jako Theophilus mohou zamilovat do evangelijního poselství, pak by Bůh mohl pohnout jakoukoli horou.

Co se můžeme od Theophila dnes naučit?
Theofilův život nám v mnoha ohledech slouží jako svědectví.

Nejprve se dozvídáme, že Bůh může přeměnit srdce každého člověka, bez ohledu na životní okolnosti nebo sociální vrstvy. Theophilus ve skutečnosti vstupuje do příběhu v nevýhodě: bohatý Říman. Římané již byli nepřátelští vůči evangeliu, protože to odporovalo jejich náboženství. Ale jak se učíme v Matouši 19, ti, kdo mají bohatství nebo vyšší postavení, mají těžké přijmout evangelium, protože v mnoha případech to znamená vzdát se pozemského bohatství nebo moci. Theophilus vzdoruje všem šancím.

Zadruhé víme, že i menší postavy mohou hrát v Božím příběhu důležitější roli.Nevíme, jak Theophilus ovlivnil Lukovu službu, ale udělal dost na to, aby si vysloužil výkřik ve dvou knihách.

To znamená, že bychom neměli dělat to, co děláme, abychom se zaměřili na pozornost nebo na uznání. Místo toho bychom měli důvěřovat Božímu plánu s našimi životy a s tím, komu může postavit naši cestu, když sdílíme evangelium.

Nakonec se z názvu Theophilus můžeme naučit: „Bohem milován“. Každý z nás je v jistém smyslu Theophilus. Bůh miluje každého z nás a dal nám příležitost stát se Božím přítelem.

Theophilus se může objevit jen ve dvou verších, ale to nutně nevylučuje jeho roli v evangeliu. V Novém zákoně bylo jednou zmíněno mnoho lidí, kteří hráli klíčovou roli v rané církvi. Víme, že Theophilus měl určité bohatství a moc a že měl blízký vztah s Lukem.

Bez ohledu na to, jak velký nebo malý hrál roli, obdržel dvě zmínky v největším příběhu všech dob.