Jak můžeme dosáhnout duchovní zralosti?

Jak mohou křesťané duchovně zrát? Jaké jsou příznaky nezralých věřících?

Pro ty, kdo věří v Boha a považují se za konvertované křesťany, je každodenní boj myšlení a duchovní jednání. Chtějí se chovat spíš jako jejich starší bratr Ježíš Kristus, přesto mají jen malou nebo žádnou představu o tom, jak dosáhnout tohoto vysokého milníku.

Schopnost projevovat božskou lásku je klíčovým znakem duchovně zralého křesťana. Bůh nás povolal, abychom ho napodobovali. Apoštol Pavel prohlásil církvi v Efezu, že by měli chodit nebo žít v lásce tak, jak to praktikoval Kristus, když chodil po zemi (Efezským 5: 1 - 2).

Věřící si musí rozvíjet postavu, která miluje na duchovní úrovni. Čím více je duch Boží v nás a čím více uplatňujeme jeho vliv, tím lepší je naše schopnost milovat jako Bůh. Pavel napsal, že Bůh šíří lásku, kterou má v nás, skrze účinné dílo svého ducha (Římanům 5: 5) ).

Existuje mnoho lidí, kteří si myslí, že dosáhli vyzrálosti ve víře, ale ve skutečnosti se chovají spíše jako malé duchovní děti. Jaké důvody lidé používají k ospravedlnění svého názoru, že oni (nebo dokonce někdo jiný) jsou dospělejší a „duchovní“ než ostatní?

Mezi důvody, proč se lidé cítí duchovně lepší než ostatní, patří mnoho let členství v církvi, intimní znalost církevních doktrín, povinnost každý týden, stárnutí nebo schopnost účinně svrhnout ostatní. Mezi další důvody patří trávení času s vůdci církve, být finančně bohatý, dávat církvi velké částky peněz, trochu se seznámit s písmem nebo se s církví dobře oblékat.

Kristus dal svým následovníkům, včetně nás, nové mocné přikázání, které by nás při poslechu oddělilo od zbytku světa.

Jak jsem tě miloval, takže se musíte milovat. Pokud máte lásku k sobě navzájem, pak každý ví, že jste mými žáky. (John 13:34 - 35).
Způsob, jakým zacházíme s ostatními věřícími na veřejnosti, je znamením nejen toho, že jsme obráceni, ale že jsme také vyzráni ve víře. A stejně jako víra, láska bez skutků je duchovně mrtvá. Pravou lásku je třeba prokazovat na základě toho, jak žijeme naše životy. Netřeba dodávat, že nenávist nemá v křesťanském životě místo. Pokud nenávidíme, je to míra, do které jsme stále nezralí.

Definice zralosti
Pavel nás učí, co je a co není duchovní zralost. V 1. Korintským 13 říká, že skutečná láska k Bohu je trpělivá, laskavá, která nezávidí nebo se chlubí nebo je plná marnosti. Nesprávně se nechová, ani sobecký, ani snadno vyprovokovatelný. Božská láska se nikdy raduje z hříchu, ale vždy tak činí s ohledem na pravdu. Mějte všechny věci a „věřte všem, doufejte ve všechno, vydržte všechny věci“. (viz 1 Korintským 13: 4 - 7)

Protože Boží láska nikdy nezklame, jeho láska v nás promítnutá k druhým nesmí selhat (8. verš).

Osoba, která dosáhla určitého stupně duchovní zralosti, se o sebe nestará. Zralí dosáhli úrovně, kde se již nestarají o hříchy druhých (1. Korintským 13: 5). Jak již řekl Paul, už dál nesledují hříchy spáchané ostatními.

Zralý duchovní věřící se raduje z Boží pravdy. Pronásledují pravdu a nechávají je vzít kamkoli povedou.

Zralí věřící si nepřejí oddávat se zlu, ani se nesnaží využít jiných, když se jí vzdají. Vždy se snaží odstranit duchovní temnotu, která obklopuje svět, a chránit ty, kteří jsou ohroženi jeho nebezpečím. Starší křesťané se časem modlí za ostatní (1. Tesalonickým 5:17).

Láska nám umožňuje vytrvat a mít naději v to, co Bůh může udělat. Ti, kteří jsou vyzráni ve víře, jsou přáteli jiných nejen v dobrých dobách, ale také ve špatných dobách.

Síla k jeho dosažení
Mít duchovní zralost znamená být citlivý na sílu a vedení Božího ducha. Nabízí nám schopnost vlastnit stejný druh AGAPE lásky k Bohu. Jak rosteme v milosti a poznání a posloucháme Boha celým svým srdcem, jeho Duch také roste (Skutky 5:32). Apoštol Pavel se modlil, aby věřící v Efezu byli plní Krista a porozuměli rozmanitým rozměrům jeho božské lásky (Efezským 3: 16-19).

Duch Boží v nás z nás činí vyvolený lid (Skutky 1: 8). Dává nám to schopnost vyhrát a zvítězit nad naší sebedestruktivní lidskou přirozeností. Čím více máme Ducha Boží, tím rychleji se staneme duchovně zralými křesťany, které Bůh touží po všech svých dětech.