Komentář k evangeliu ze dne 12. ledna 2021 od Don Luigi Maria Epicoco

"Šli do Kafarnaum a po sobotním vstupu do synagógy začal Ježíš učit."

Synagoga je hlavním místem pro výuku. Skutečnost, že je tam Ježíš, aby učil, nepředstavuje žádný problém s ohledem na dobový zvyk. Přesto se evangelista Mark snaží odhalit tak zjevně obvyklé podrobnosti:

„A byli ohromeni jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má autoritu, a ne jako zákoníci.“

Ježíš nemluví jako ostatní. Nemluví jako někdo, kdo se svou lekci naučil nazpaměť. Ježíš mluví s autoritou, tedy jako někdo, kdo věří v to, co říká, a proto dává slovům úplně jinou váhu. Kázání, katechismy, projevy a dokonce i přednášky, kterým ostatní velmi podrobujeme, neříkají špatné věci, ale nesmírně pravdivé a správné věci. Ale zdá se, že naše slovo je jako slovo zákoníků, bez autority. Možná proto, že jsme se jako křesťané naučili, co je správné, ale možná tomu plně nevěříme. Poskytujeme správné informace, ale zdá se, že náš život není jejich odrazem. Bylo by hezké, kdybychom jako jednotlivci, ale také jako církev, našli odvahu ptát se sami sebe, zda je naše slovo slovo vyslovované autoritou nebo ne. Především proto, že když chybí autorita, nám zbývá pouze autoritářství, což je něco jako říkat, že když nemáte důvěryhodnost, můžete být vyslechnuti pouze pro nátlak. Není to velký hlas, který nám vrací místo v současné společnosti nebo kultuře, ale autorita. A to lze vidět z velmi jednoduchého detailu: kdokoli mluví s autoritou, demaskuje zlo a staví ho ke dveřím. Aby člověk zůstal ve světě autoritativní, nesmí dělat kompromisy. Protože toto zlo (které je vždy světské) vnímá Ježíše jako zkázu. Dialog nemrká na svět, ale odkrývá ho ve své nejhlubší pravdě; ale vždy a pouze na způsob Krista a ne na způsob nových křižáků.