Znáte pokyny Církve pro kremaci?

Zajímavou poznámkou jsou naše zvyky na hřbitovech. Nejprve, jak jsem již řekl, řekněme, že osoba je „pohřbena“. Tento jazyk pochází z víry, že smrt je dočasná. Každé tělo je ve „spánku smrti“ a čeká na konečné vzkříšení. Na katolických hřbitovech máme dokonce zvyk pohřbívat člověka obráceného k východu. Důvodem je to, že „východ“ je považován za místo, odkud se Ježíš vrátí. Možná je to jen symbolika. Opravdu nemáme žádný způsob, jak doslova vědět, jak k tomuto druhému příchodu dojde. Ale jako akt víry uznáváme tento návrat z východu tím, že pohřbíváme své blízké v takové pozici, že když vstanou, budou čelit východu. Některé mohou zaujmout ty, kteří byli zpopelněni nebo zemřeli při požáru nebo jiným způsobem, který vyústil ve zničení těla. To je snadné. Pokud Bůh může stvořit Vesmír z ničeho, pak určitě může spojit jakékoli pozemské zbytky, bez ohledu na to, kde a v jaké formě se tyto zbytky nacházejí. Vyvstává však dobrý bod, který je třeba řešit ohledně kremace.

Kremace je dnes stále běžnější. Církev umožňuje kremaci, ale přidává několik konkrétních pokynů pro kremaci. Účelem těchto pokynů je chránit naši víru ve vzkříšení těla. Závěrem je, že pokud záměr kremace není v žádném případě v rozporu s vírou ve vzkříšení těla, kremace je povolena. Jinými slovy, to, co děláme se svými pozemskými pozůstatky po smrti nebo s těmi našimi blízkými, odhaluje to, čemu věříme. To, co děláme, by tedy mělo jasně odrážet naši víru. Pro ilustraci uvádím příklad. Pokud by někdo měl být zpopelněn a chtěl, aby jeho popel byl sypán na Wrigley Field, protože to byli zarytí fanoušci Mláďat a chtěli být s Mláďaty pořád, byla by to otázka víry. Proč? Protože nechat si takový sypaný popel nedělá z člověka jediného s Mláďaty. Dělat něco takového navíc ignoruje skutečnost, že musí být pohřbeni s nadějí a vírou v jejich budoucí vzkříšení. Existuje ale několik praktických důvodů pro kremaci, díky nimž je občas přijatelná. Může to být levnější, a proto některé rodiny musí vzhledem k vysokým nákladům na pohřeb vzít v úvahu, mohou umožnit pohřbení párů společně ve stejné hrobce, mohou rodině umožnit snadnější přepravu ostatků jejich milovaného do jiné části země, kde se uskuteční poslední pohřeb (např. ve městě narození). V těchto případech je důvod kremace praktičtější než mít nic společného s vírou. Posledním klíčovým bodem, který je třeba zmínit, je, že spálené pozůstatky by měly být pohřbeny. Toto je součástí celého katolického rituálu a odráží smrt, pohřeb a vzkříšení Ježíše. Takže i pohřeb je věcí víry.