Co si myslíte o zjeveních Medžugorje? Odpovídá mariolog

Zjevení nám pomáhají!

Co si myslet o zjeveních v Medžugorje? Dotaz byl adresován p. Stefano de Fiores, jeden z nejznámějších a nejuznávanějších italských mariologů. „Obecně a stručně mohu říci toto: následujete-li zjevení, ke kterým již církev vyjádřila svůj názor, jdete jistě po bezpečné cestě. Po rozlišování to byli často sami papežové, kteří dávali příklad oddanosti, jak se to stalo Pavlovi VI. jako poutníkovi do Fatimy v roce 1967 a především Janu Pavlu II., který se vydal na pouť do hlavních mariánských svatyní světa. Ve skutečnosti, jakmile jsou zjevení přijata církví, vítáme je jako znamení Boží v naší době. Vždy je však nutno vysledovat až k Ježíšovu evangeliu, které je základním a normativním zjevením pro všechny ostatní projevy. Zjevení nám však pomáhají. Nepomáhají ani tak osvětlit minulost, ale připravit církev na budoucí časy, aby ji budoucnost neshledala nepřipravenou. Musíme si být více vědomi obtíží církve, jak postupuje v čase a je vždy zapojena do boje mezi dobrem a zlem. Nemůže to zůstat bez pomoci shůry, protože čím dále jdeme, tím více děti temnoty postupují, pilují svou mazanost a strategie až do příchodu antikrista. Jak předpověděl sv. Ludvíka Marie z Montfortu a zvolala k Bohu v ohnivé modlitbě, konec časů uvidí nové Letnice, hojné vylití Ducha svatého na kněze a laiky, které vyvolá dva efekty: vyšší svatost, inspirovanou svatá hora, kterou je Maria, a apoštolská horlivost, která povede k evangelizaci světa.

Zjevení Madony v poslední době směřují k těmto účelům: vyvolat obrácení ke Kristu zasvěcením Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Můžeme tedy vidět zjevení jako prorocká znamení, která přicházejí shůry, aby nás připravili na budoucnost. Co bychom však měli dělat, než se církev vysloví? Co si myslet o tisících zjevení v Medžugorji? Myslím, že pasivitu je třeba vždy odsoudit: není dobré se o zjevení nezajímat, nic nedělat. Pavel vyzývá křesťany, aby rozlišovali, zachovávali si to, co je dobré, a odmítali to, co je zlé. Lidé si musí vytvořit představu, aby rozvinuli přesvědčení podle zkušeností získaných na místě nebo kontaktu s vizionáři. Nikdo jistě nemůže popřít, že v Medžugorji je hluboká zkušenost modlitby, chudoby, prostoty a že mnoho vzdálených nebo roztržitých křesťanů slyšelo výzvu k obrácení a autentickému křesťanskému životu. Pro mnohé představuje Medžugorje předevangelizaci a způsob, jak znovu najít správnou cestu. Pokud jde o zážitky, nelze je popřít.“

Zdroj: Eco di Maria nr. 179