Z Fatimy do Medžugorje: Plán Panny Marie zachránit lidstvo

Otec Livio Fanzaga: Z Fatimy do Medžugorje, plán Panny Marie zachránit bratry před zatracením

„...Gospa se cítí šťastná, protože v těchto sedmnácti letech milosti jsme ji měli jako průvodce na cestě ke svatosti. Ještě nikdy se nestalo, že by Panna Maria vzala za ruku celou jednu generaci a vychovala je k modlitbě, obrácení, svatosti, aby pozemskou existenci chápali jako cestu k věčnosti a ukázala nám, které jsou klíčové body křesťanského života… Měli jsme mimořádný učení v tomto období duchovní ztráty, ve kterém se svět snaží vybudovat sám sebe bez Boha; dokonce i velkou milost, že je Madona vzala za ruku, aby znovu objevila základy víry. Marie děkuje, protože došlo k určité korespondenci, k probuzení; a má z toho velkou radost. Cesta ke svatosti však nezahrnuje zastavení. Běda, říká Ježíš, každému, kdo položí ruku na pluh a pak se ohlédne. Svatost je cílem lidské existence, je to cesta ke štěstí, v níž se projevuje veškerá vznešenost a krása života. Buď jdeme cestou svatosti s Kristem, nebo cestou hříchu a smrti s ďáblem, která nás vede do věčné záhuby. Mnoho lidí se vydalo cestou obrácení a Marie z toho má radost. Ale většina jde cestou záhuby. Zde tedy je, že Bůh používá těch několik, aby zachránil mnohé. Kristus zemřel za všechny, ale žádá nás o spolupráci. Marie byla první, kdo spolupracoval na díle Vykoupení, je Korevykupitelkou. Musíme být Božími spolupracovníky pro věčnou spásu duší. Zde je strategie Panny Marie: probudit ve světě duše, které jsou posly evangelia míru, které jsou solí země, kvasem, který v masách kvasí pocit věčnosti, duše, které vyzařují světlo, „radostně vztažené ruce k vzdálení bratři“.

Mariin projekt spočívá v tom, že jsme jejími spolupracovníky pro spásu duší. Ani významné osobnosti církve nevědí, jak číst tento její projekt v poselstvích a v Mariině dlouhém pobytu na zemi. Závažnost současné situace tak není pochopena. Jedním z klíčových poselství Medžugorje je místo, kde se říká, že přišla uskutečnit to, co začala ve Fatimě. Ve Fatimě ukázala Panna Maria třem malým pastýřům peklo, které je zasáhlo do té míry, že vymýšleli nejrůznější oběti, aby zachránili hříšníky. I v Medžugorji ukázal vizionářům peklo. To vše proto, abychom řekli, že v tomto světě ovládaném hříchem mnozí riskují, že budou zatraceni (kromě prázdného pekla také vyhlášeného kněžími!).

Svět vybudovaný bez Boha vede k tomuto tragickému konci. Marie chce zabránit této velké pohromě, jak řekla: „I já jsem přítomna ve Fatimě a v Medžugorji v tomto století, ve kterém riskujeme věčné zatracení“. Ve skutečnosti si všimneme, že hřích se nejen šíří, ale dochází k vyvyšování hříchu (které se stává dobrem, jako cizoložství, potrat). Jsme si vědomi závažnosti okamžiku, znovu potvrzené Pannou Marií pro spásu nespočtu vážně ohrožených duší. Žijeme v době masové perverze, „etické noci“ (mizení morálky ze světa). Pomozme Neposkvrněnému Srdci Panny Marie zvítězit...“ .

Zdroj: Echo of Mary no. 140