Oddanost Mary: modlitba, abychom požehnali naše rodiny

 

Ó Panno Bolestná, přicházím úpěnlivě poprosit o vaši mateřskou pomoc s důvěrou dcery / nebo s důvěrou, že budete vyslyšeni. Ty, má Matko, jsi královnou tohoto domu; pouze v tebe jsem vždy vkládal veškerou svou důvěru a nikdy jsem nebyl zmaten.

Také tentokrát, ó má ​​Matko, padni na svá kolena, žádám tvé mateřské srdce o milost znovu sjednotit moji rodinu (nebo: rodinu ...) pro utrpení a smrt tvého božského Syna, pro její nejvzácnější krev a pro Jeho Kříž. Znovu tě prosím za tvé Mateřství, za tvé bolesti a za slzy, které pro nás proléváš u paty kříže.

Má Matko, vždy tě budu milovat a dám tě poznat a milovat, dokonce i ostatními.

Aby mě tvá dobrota slyšela. Budiž.

Tři Ave Maria

Má matka, moje důvěra.

Spása duše

1. Jsem na tomto světě, abych zachránil svou duši. Musím si uvědomit, že život mi nebyl dán proto, že hledáš úspěch nebo zábavu, protože mě zanecháváš zahálce nebo neřestem: skutečným smyslem života je pouze spasení vlastní duše. Bylo by zbytečné vlastnit také celou Zemi, kdyby člověk ztratil svou duši. Každý den vidíme, že mnoho lidí nešetří úsilím, aby získali moc a bohatství: ale všechny tyto snahy budou zbytečné, pokud se jim nepodaří zachránit své duše.

2. Spása duše je věc, která vyžaduje vytrvalost. Není to dobro, které lze získat jednou provždy, ale dobývá se vnitřní silou a lze jej také ztratit tím, že se vzdálíme od Boha jednoduchou myšlenkou. K dosažení spásy nestačí se v minulosti chovat dobře, ale je nutné vytrvat v dobru až do konce. Jak si mohu být tak jistý, že se zachráním? Moje minulost je plná nevěry Boží milosti, moje přítomnost je nevyzpytatelná a má budoucnost je celá v Božích rukou.

3. Konečný výsledek mého života je nenapravitelný. Pokud případ prohraju, mohu se odvolat; onemocním-li, mohu doufat, že se uzdravím; ale když je duše ztracena, je ztracena navždy. Zničím-li jedno oko, vždy mi zbyde druhé; když zničím svou duši, není nápravy, protože duše je jen jedna. Možná o tak zásadním problému přemýšlím příliš málo, nebo nepřemýšlím dostatečně o nebezpečích, která mi hrozí. Kdybych se měl v tuto chvíli představit Bohu, jaký by byl můj osud?

Zdravý rozum nám říká, že musíme tvrdě pracovat, abychom zajistili spásu duše.

Za tímto účelem nejmoudřejší věcí, kterou můžeme udělat, bude následovat příklad naší Nebeské Matky. Naše Paní se narodila bez prvotního hříchu, a tedy bez veškeré lidské slabosti, která je nám vrozena; je plná milosti a potvrzena v ní od prvního okamžiku své existence. Přesto se pečlivě vyhýbal každé lidské marnivosti, každému nebezpečí, vždy vedl umrtvený život, utíkal před poctami a bohatstvím, staral se jen o to, aby odpovídal milosti, aby praktikoval ctnosti, aby získal zásluhy pro druhý život. Je to opravdu zmatené při pomyšlení, že nejen tak málo myslíme na spásu duše, ale navíc se neustále a dobrovolně vystavujeme vážným nebezpečím.

Napodobujme nasazení Panny Marie pro problémy duše, dejme se pod její ochranu, abychom lépe doufali v konečné spasení. Čelíme těžkostem beze strachu, svodům snadného života, šoku vášní. Vážná a nepřetržitá angažovanost Panny Marie by nás měla povzbudit k tomu, abychom se aktivně zabývali spásou svých duší.