Oddanost Padre Pio: jeho myšlenka na 4. června

1. My božskou milostí jsme na úsvitu nového roku; tento rok, o kterém pouze Bůh ví, jestli uvidíme konec, musí být použito vše pro opravu minulosti, pro návrh do budoucnosti; a svaté operace jdou ruku v ruce s dobrými úmysly.

2. Říkáme si s úplným přesvědčením o pravdě: moje duše, začněte dnes dělat dobro, protože jste zde až dosud nic nedělali. Pohybujme se v přítomnosti Boha. Bůh mě vidí, často se opakujeme a v činu, který mě vidí, mě také soudí. Ujistěte se, že ne vždy vidí jen to dobré v nás.

3. Ti, kteří mají čas, nečekají na čas. Až do zítřka neodkládáme, co můžeme dnes udělat. Z toho dobra jsou jámy vráceny zpět; a kdo nám říká, že zítra budeme žít? Poslouchejme hlas našeho svědomí, hlas skutečného proroka: „Dnes, když uslyšíš hlas Pána, nechceš blokovat ucho.“ Vstáváme a vážíme si, protože v naší doméně je jen okamžik, kdy unikne. Nenechávejme čas mezi okamžikem a okamžikem.

4. Ach, jak drahocenný čas je! Blahoslavení jsou že vědí, jak toho využít, protože každý bude muset v den soudu dát nejvyšší pozornosti nejvyššímu soudci. Ach kdyby každý pochopil drahocennost času, určitě by se všichni snažili strávit to chvályhodně!

5. „Začněme dnes, bratři, dělat dobro, protože jsme zatím nic neudělali“. Tato slova, která serafický otec sv. František ve své pokoře použil na sebe, nás učiní našimi na počátku tohoto nového roku. Opravdu jsme zatím neudělali nic, nebo pokud nic jiného, ​​velmi málo; roky následovaly jeden druhého ve vzestupu a nastavení, aniž bychom se divili, jak jsme je použili; pokud nebylo co napravit, dodat, odnést naše chování. Žili jsme nečekaně, jako by nás jednoho dne věčný soudce nezavolal a nepožádal o popis naší práce, jak jsme strávili čas.
Každou minutu však budeme muset velmi podrobně vysvětlit každý pohyb milosti, každou svatou inspiraci, každou příležitost, která nám byla předložena, abychom konali dobro. Bude se brát v úvahu nejmenší přestupek Božího svatého zákona.

6. Po slávě řekněte: „Svatý Josef, modli se za nás!“.

7. Tyto dvě ctnosti musí být vždy udržovány pevné, sladké se sousedem a svatá pokora s Bohem.

8. Blasphemy je nejbezpečnější způsob, jak jít do pekla.

9. Posvěcujte párty!

10. Jednou jsem Otci ukázal krásnou větev kvetoucí hloh a ukázal Otci krásné bílé květy, které jsem zvolal: „Jak krásné jsou! ...“. "Ano, řekl otec, ale ovoce je krásnější než květiny." A přiměl mě pochopit, že práce jsou krásnější víc než svaté touhy.

11. Začněte den modlitbou.

12. Nepřestávejte hledat pravdu, kupovat nejvyšší dobro. Buďte učenliví vůči impulzům milosti, dopřejte si inspiraci a přitažlivosti. Nerozčervujte se s Kristem a jeho naukou.

13. Když duše sténá a bojí se urazit Boha, neurazí ho a ani zdaleka nehřeší.

14. Pokušení je znamením toho, že Pán duše dobře přijímá duši.

15. Nikdy se neopouštějte. Věřte pouze v Boha.

16. Stále více cítím velkou potřebu opustit sebe s větší důvěrou v božské milosrdenství a vložit do Boha pouze svou jedinou naději.

17. Boží spravedlnost je hrozná, ale nezapomeňme, že jeho milosrdenství je také nekonečné.

18. Pokusme se sloužit Pánu celým svým srdcem a vší vůlí.
Vždy nám to dá víc, než si zasloužíme.

19. Chvála pouze Bohu a ne lidem, ctí Stvořitele a ne stvoření.
Během své existence umíte podporovat hořkost, abyste se mohli účastnit Kristových utrpení.

20. Pouze generál ví, kdy a jak používat svého vojáka. Počkej na mě; na tebe přijde řada.

21. Odpojte se od světa. Poslouchejte mě: jeden člověk se topí na volném moři, jeden se topí ve sklenici vody. Jaký je rozdíl mezi těmito dvěma; nejsou stejně mrtví?

22. Vždy si myslím, že Bůh vidí všechno!

23. V duchovním životě čím více běží, tím méně se cítí únava; mír, předehra k věčné radosti, nás zaujme a budeme šťastní a silní do té míry, že žením v této studii přimějeme Ježíše, aby v nás žil a ponížil se.

24. Chceme-li sklízet, není třeba tolik zasít, aby se osivo šířilo na dobré pole, a když se toto semeno stane rostlinou, je pro nás velmi důležité zajistit, aby dehty neudusily něžné sazenice.

25. Tento život netrvá dlouho. Druhý trvá věčně.

26. Člověk musí vždy jít vpřed a nikdy ustoupit v duchovním životě; jinak se to stane jako loď, která, pokud se místo toho, aby postupovala, zastaví, vítr ji pošle zpět.

27. Nezapomeňte, že matka nejprve učí své dítě chodit tím, že ho podporuje, ale pak musí chodit sám; proto musíte uvažovat hlavou.

28. Má dcero, miluj Ave Maria!

29. Člověk nemůže dosáhnout spasení, aniž by překročil bouřlivé moře, vždy hrozící zřícenina. Kalvárie je hora svatých; ale odtud přejde na jinou horu, která se nazývá Tábor.

30. Nechci nic víc než zemřít nebo milovat Boha: smrt nebo láska; protože život bez této lásky je horší než smrt: pro mě by to bylo více neudržitelné než v současnosti.

31. Nesmím tedy projít první měsíc roku bez toho, abych ti přivedl svou duši, má drahá dcero, pozdrav mého a vždy tě ujistil o lásce, kterou má moje srdce k tobě, ke které nikdy nepřestanu touží po nejrůznějších požehnáních a duchovním štěstí. Ale, má drahá dcero, rozhodně doporučuji toto ubohé srdce: postarej se o to, abych byl den co den vděčný našemu nejsladšímu Spasiteli, a ujistěte se, že tento rok je v dobrých dílech plodnější než minulý rok, protože jak roky plynou a věčnost se přiblíží, musíme zdvojnásobit naši odvahu a zvýšit našeho ducha k Bohu a sloužit mu s větší pečlivostí ve všem, co nás křesťanské povolání a profese zavazuje.