Carminina oddanost odpuštění: co to je a jak to získat

Plenární požitek (Il Perdono del Carmine dne 16. července)

Nejvyšší papež Lev XIII. 16. května 1892 udělil karmelitánskému řádu ve prospěch celého křesťanství významnou výsadu karmelitánské milosti, tj. Shovívavost na plenárním zasedání tolikrát, kolikrát člověk navštíví - řádným způsobem - kostel, kde bratrstvo karmínské bylo založeno na svátek Madony del Carmelo a bude se modlit podle úmyslu Nejvyšších papežů.

V trvalé paměti

Aby se oddanost a zbožnost věřících vůči Nejsvětější Panně Karmelské mohla stále více zvyšovat, z čehož mohou plodné a zdravé plody pro jejich duši vycházet benigním plněním zbožného požadavku milovaného syna Luigi Maria Galliho, nejvyššího moderátora Řádu Panny Marie hory Karmel jsme se rozhodli obohatit karmelitánské kostely o zvláštní privilegium.

Proto na základě všemohoucího Božího milosrdenství a na základě autority jeho apoštolů Petra a Pavla všem věřícím jednotlivcům obou pohlaví, kteří skutečně kají a jsou živeni svatým přijímáním, kteří oddaně navštíví jakýkoli kostel nebo veřejnou oratoř, a to jak mnichů, tak jeptišek, obutých i bosých, celého karmelitánského řádu, ať jsou kdekoli, 16. července každého roku, v den, kdy se slaví svátek Panny Marie Karmelské, od prvních nešpor až po pád slunce toho dne, a tam budou vzývat zbožné modlitby k Bohu za soulad křesťanských zásad, za vymýcení herezí, za obrácení hříšníků a za oslavení svaté matky církve, slitujme se v Pánu, že pokaždé, když to budou dělat, tolikrát získat shovívavost a úplné odpuštění všech svých hříchů, které lze také uplatnit formou volebního práva na duše křesťanských věřících, kteří prošli dávám tento život v milosti Boží “.

Papež Benedikt XV. Dne 6. července 1920 poskytl stejnou úplnou shovívavost církvím nebo oratoriím Třetího řádu, a to jak řádným (náboženské kongregace agregované, či nikoli do řádu), tak i světským.

Druhý vatikánský ekumenický koncil (1962–1965) představoval velkou událost obnovy a aktualizace pro celou církev a pro všechny aspekty jejího života (naučné, liturgické, duchovní, disciplinární, organizační atd.). Rovněž se jednalo o pravidla nákupu odpustků.

Svatý otec, papež Pavel VI., Při provádění nařízení Rady vydal 1. ledna 1965 apoštolskou ústavu s názvem Indulgentiarum Doctrina, pro kterou byla všechna odpustky udělená v minulosti dočasně pozastavena až do nového schválení.

29. června 1968 vyšla nová Enchiridion of Indulgences, která stanovila novou legislativu, která lépe reaguje na změněné sociokulturní podmínky, aby získala odpustky. V předchozím březnu bylo Řádu sděleno opětovné potvrzení o poskytnutí odpustků. Podle něj 16. července každého roku, od poledne 15. července do půlnoci 16. července, nebo v neděli stanovenou biskupem, před nebo po svátku, v kostelech nebo veřejných oratoriích Řádu, úplné odpuštění odpuštění Carmine. Pravidla pro získání shovívavosti na plenárním zasedání jsou:

n. 1. Oddání je odpuštění před Bohem časného trestu za hříchy, již prominutého, pokud jde o zavinění, které věrný, řádně disponovaný a za určitých podmínek získává zásahem církve, která jako služebník vykoupení autoritativně upustí a použijte poklad uspokojení Krista a svatých.

n. 3. Odpustky ... lze vždy použít na mrtvé prostřednictvím volebního práva.

n. 6. Plenární shovívavost lze zakoupit pouze jednou denně.

n. 7. Pro získání shovívavosti v plénu je nutné provést shovívavou práci (v našem případě návštěva kostela nebo oratoře řádu, pozn. Red.) A splnit tři podmínky:

svátostné vyznání, eucharistické společenství a modlitba podle záměrů Nejvyššího papeže.

Vyžaduje také, aby byla vyloučena jakákoli náklonnost k hříchu, včetně hříchu venial.

n. 8. Tyto tři podmínky lze splnit osm dní před nebo osm dní po dokončení předepsané práce; je však vhodné, aby přijímání a modlitba podle záměrů Nejvyššího papeže byly konány ve stejný den, kdy se koná dílo.

n. 10. Podmínka modlitby je plně splněna podle záměrů Nejvyššího papeže, recitujícího našeho Otce a Ave Maria; jednotlivým věrným je však ponechána svoboda přednášet jakoukoli jinou modlitbu podle zbožnosti a oddanosti každého z nich.

n. 16. Práce předepsaná pro získání shovívavosti plenárního shromáždění spojeného s kostelem nebo oratořem spočívá ve oddané návštěvě těchto posvátných míst a recitování v nich Otče náš a víra.