Oddanost 7. června „Dar Otce v Kristu“

Pán přikázal křtít ve jménu Otce a Syna a Ducha svatého. Katechumen je pokřtěn, čímž vyznává víru ve Stvořitele, v Jediného začátečníka, v dar.
Jedinečný je Stvořitelem všeho. Ve skutečnosti jeden Bůh Otec, od kterého všechno začíná. Pouze Jediný Začátečník, náš Pán Ježíš Kristus, skrze kterého byly všechny věci stvořeny, a jedinečný Duch daný jako dar všem.
Vše je uspořádáno podle jeho ctností a zásluh; jeden moc, ze které vše vychází; jeden potomek, pro který bylo všechno vyrobeno; jeden dar dokonalé naděje.
Na nekonečné dokonalosti nebude nic chybět. V kontextu Trojice, Otce, Syna a Ducha Svatého je vše dokonalé: nesmírnost ve věčném, projev v obraze, radost z daru.
Posloucháme slova stejného Pána, jaký je jeho úkol vůči nám. Říká: „Stále vám musím říci mnoho věcí, ale momentálně nejste schopni nést váhu“ (Jan 16:12). Je pro tebe dobré, že odejdu, pokud půjdu, pošlu ti Utěšitele (srov. Jan 16: 7). Znovu: „Budu se modlit k Otci a dá ti dalšího Utěšitele, abys navždy zůstal s tebou, Duch pravdy“ (Jan 14, 16–17). «Vede vás k celé pravdě, protože nebude mluvit za sebe, ale řekne vše, co slyšel, a oznámí vám budoucí věci. Oslaví mě, protože vezme to, co je moje “(Jan 16: 13-14).
Spolu s mnoha dalšími sliby jsou určeny k otevření inteligence vysokých věcí. Těmito slovy se formuluje jak vůle dárce, tak povaha a způsob daru.
Protože naše omezení nám neumožňuje pochopit ani Otce, ani Syna, dar Ducha svatého navazuje určitý kontakt mezi námi a Bohem, a tak osvětluje naši víru v potíže spojené s inkarnací Boha.
Proto jej přijímáme, abychom to věděli. Smysly pro lidské tělo by byly zbytečné, pokud by již nebyly splněny požadavky na jejich cvičení. Pokud není světlo nebo není den, jsou oči zbytečné; uši při absenci slov nebo zvuku nemohou plnit svůj úkol; pokud neexistují žádné zapáchající emanace, jsou nosní dírky zbytečné. A není tomu tak proto, že jim chybí přirozená kapacita, ale proto, že jejich funkce je podmíněna určitými prvky. Stejně tak, pokud duše člověka nevyčerpá z víry dar Ducha svatého, má schopnost rozumět Bohu, ale postrádá světlo, aby ho poznal.
Dar, který je v Kristu, je dán zcela všem. Zůstává nám k dispozici všude a je nám poskytována do té míry, že bychom ji rádi uvítali. Bude v nás přebývat do té míry, do jaké si to každý z nás zaslouží.
Tento dar s námi zůstává až do konce světa, je to pohodlí našeho očekávání, je to příslib budoucí naděje na realizaci jeho darů, je to světlo naší mysli, nádhera našich duší.