Oddanost a pokání: Nejlepší modlitba, která se omlouvá a začíná od nuly!

Neboť jsi oslaven svým otcem, který není počátkem, a tvým nejsvětějším duchem, Pane, nebeský králi, utěšiteli, duchu pravdy, buď soucitný a slituj se ke mně. Tvůj hříšný sluha. Odpusť mi a odpusť mi nedůstojné. Všechny věci, kterými jsem zhřešil jako muž (a také jako zvíře), dobrovolné i nedobrovolné, s vědomím a neznalostí mého mládí.

Od učení se zlu a prázdnotě nebo zoufalství, pokud jsem přísahal na tvé jméno nebo jsem si ho ve svém uvažování pošpinil, zneuctil jsem tě. Pokud jsem někoho svým hněvem proklel nebo zarmoutil, zneuctil jsem svou duši. Také, když jsem se na něco naštval, když jsem lhal, nevhodně spal, zhřešil jsem. Pokud ke mně přišel chudák a já jím pohrdl, kdybych svého bratra zarmoutil nebo někoho frustroval nebo odsoudil, smiluj se nade mnou.

V případě, že jsem se pyšně nadouval, udělal jsem něco špatně, prosím, odpusť mi. Pokud jsem se vzdal modlitby tím, že jsem udělal něco opravdu krutého na svém duchu, nevzpomínám si to, protože jsem spáchal ještě více! smiluj se nado mnou, můj stvořiteli, jsem tvůj nehodný a zbytečný služebník. I když se večer modlím, vždy se cítím v dluhu lásky vůči vám, proto vás žádám se zlomenou duší, abyste se pokusili znovu nastolit moji rovnováhu a ukázat mi cestu ke spáse.

Protože jen ty, svatý a slavný Otče, znáš správnou cestu. Ukaž mi. Odpusť, odpusť a rozpusť mé hříchy, protože jsi laskavé a milující lidstvo svého stvoření. Mohu odpočívat v klidu a spát, i když marnotratný, hříšný a mizerný. Abych mohl uctívat, chválit a oslavovat vaše nejčestnější jméno spolu s otcem a jeho jediným zplozeným synem. Odpusť mi tedy, milosrdný otče. Miluji tě