Praktická oddanost: naděje nebes

Přítomnost Boha. Že je všude, to mi říká rozum, srdce, víra. Na polích, v horách, v mořích, v hlubinách atomu jako ve vesmíru je všude. Prosím, poslouchej mě; Urážím ho, on mě vidí; Utíkám před ním, on mě následuje; když se schovám, Bůh mě obklopí. Zná moje pokušení, jakmile se mě zmocní, dovolí mým soužením, každou chvíli mi dá vše, co mám; můj život a moje smrt závisí na něm. Jaká sladká a strašná myšlenka!

Bůh je v nebi. Bůh je univerzálním králem nebe a země; ale tady to stojí jako neznámé; oko Ho nevidí; tady dole dostává díky Jeho Veličenstvu tak málo respektů, že by se téměř zdálo, že tam není. Nebe, tady je trůn jeho království, kde předvádí veškerou svou velkolepost; tam žehná tolika zástupům andělů, archandělů a vyvolených duší; je to tam, kde k němu člověk neustále stoupá píseň vděčnosti a lásky; tam tě volá. A posloucháte ho? Posloucháte ho?

Naděje z nebe. Kolik naděje tato slova vlévají: „Bůh je vkládá do tvých úst; Boží království je vaše vlast, cíl vaší cesty. Tady dole máme jen ozvěnu jeho harmonií, odraz jeho světla, nějakou kapku parfémů nebes. Pokud bojujete, pokud trpíte, pokud milujete; Bůh, který je v nebi, na vás čeká jako Otec ve svých náručích; ve skutečnosti bude vaším dědictvím. Bože můj, budu tě moci vidět v nebi? ... Jak moc si přeji! Udělej mě hodným.

PRAXE. - Často si myslete, že vás Bůh vidí. Přednes pět Paterů pro ty, kteří žijí zapomínáni na Boha.