Poté, co jsem vzal přijímání, viděl jsem muže „v druhém manželství“ plakat

Chci se s vámi podělit o zkušenost ženou v první osobě, a proto spolehlivou a pravdou víry. Často s vámi sdílím modlitby, oddanosti, spisy srdce, mnozí se mě ptají, jestli jsem kněz nebo vizionář, ale ve skutečnosti jsem jen bloger se snadným psaním ne proto, že je dobrý v italštině, ale pouze z jednoduchého důvodu, že když píšu, ne diktuje mysl, ale srdce. Takže to, co teď napíšu, není falešné, ale chci vám předat toto svědectví, abyste pochopili pravý význam evangelia a Ježíše Krista.

3. října 2019 podle vůle a volby Boha jsem uzavřel manželství se svou současnou manželkou. Podle obřadu katolické církve mě byli svědky čtyři milí přátelé, včetně mé švagrové a mého staršího bratra. Náboženská funkce studovala na TOP, vše podle parametrů, které musí být pro dobrou katolickou svatbu, která se stará více o duši než o tělo a večírky. Ale bude jedna věc, kterou jen málo vědělo a která byla v rozporu s kánony církve, můj bratr a moje švagrová byli manželé, kteří uzavírali s druhou svatbou pouze civilní manželství, takže pro církev byli odděleni, i když první manželství mého bratra bylo zrušil se však oženil se samostatnou vteřinu. Tito dva manželé tedy byli „hříšníci a nemohli uskutečnit přijímání do těla Kristova“.

Co se stalo v době přijímání na svatební mši. Kněz dává nám přijímání manželů, pak jde k dalším dvěma svědkům, kteří jsou přáteli, a ihned poté jde k mému bratrovi, který měl po boku svou švagrovou. Můj bratr říká knězi „ale mohu přijmout přijímání?“ zmatený v otázce, protože farář je tu už 35 let, a proto věděl všechno o chlapci. Kněz se na něj dívá do tváře, usmívá se, dívá se mu do očí a dává mu společenství k sobě i jeho manželce.

Po přijímání je dobrý „hříšník“ svědkem výkřiku pohnut, jeho slzy mu stékají po tváři, po deset let mu popírají tělo Kristovo.

Proč ten kněz dal společenství tomuto rozvedenému muži? Možná nezná kánony církve nebo je to rebel? Ne, z toho všeho. Ten kněz věděl, že tento muž je dobrý člověk, dělník, dobrý syn, dobrý manžel, vynikající otec, který musí být příkladem dobra mnoha lidí, kteří často přijímají přijímání každý den.

Viděl jsem lidi brát přijímání každý den a nenechávat žádné emoce, zatímco takzvaní „hříšníci“ s těmito gesty nám umožňují pochopit, že v hostiteli je něco velkého, existuje tělo Kristovo.

Co nás učí Ježíš Kristus? Co nám říká jeho evangelium? Říká nám, že Otec čeká na marnotratného syna, říká nám, že v nebi je svátek pro obráceného hříšníka, říká nám, že Ježíš byl ukřižován pro hříšníky, říká nám „neposuzuj“.

Podle vás Ježíš, když viděl dobrého odděleného muže, který má touhu svého těla, svátosti, odpuštění, co by udělal? Bohužel by řekl, že vám nemohu odpustit, protože zákony církve jsou podobné, nebo by řekl: „kdo mezi vámi je bez hříchu, nejprve hodí na něj kámen“.

Pláč. Po přijetí přijímání jsem nikdy neplakal a přesto jsem zhřešil.
Co na to říct?
Všichni musíme pochopit, že spiritualita je věcí osobního svědomí, a nikoli zákonů a pravidel. Ježíš nás učil milovat a nerespektovat pravidla. Ježíš nás učil odpouštět a neodsuzovat nebo se odvracet.

Přijímání je tvořeno tělem Kristovým, které bylo stvořeno k tomu, aby bylo položeno na Kříž pro všechny naše hříšníky.

„Drahý hříšníku, pokud máte touhu po Kristu, pokud máte touhu po Nebi, pokud máte touhu po lásce, jděte před oltář a Kristus čeká, až budete s vámi“.

Díky pláči. Díky slzám. Naučil jsi nás, že Ježíš je všechno a že se nesmí dusit v srdcích lidí, ale musí být oznámen tím, čím skutečně je: Bůh klidu a odpuštění.