Jdou naši psi do nebe?

Vlk bude žít s jehnětem,
a leopard si lehne s dítětem,
a tele, lev a vykrmené tele spolu;
a dítě je povede.

--Izajáš 11:6

In Genesis 1:25, Bůh stvořil zvířata a řekl, že jsou dobrá. V jiných raných částech Genesis se říká, že jak lidé, tak zvířata mají „dech života“. Člověku byla dána nadvláda nad každým živým tvorem na zemi i v moři, odpovědnost nemalá. Chápeme, že rozdíl mezi člověkem a zvířetem je ten, že lidé jsou stvořeni k obrazu Božímu, podle Genesis 1:26. Máme duši a duchovní povahu, která bude pokračovat i poté, co naše těla zemřou. Je těžké jasně prokázat, že naši mazlíčci na nás budou čekat v nebi, vzhledem k mlčení písem na toto téma.

Víme však ze dvou veršů Izajáše, 11:6 a 65:25, že budou existovat zvířata, která budou žít v dokonalé harmonii v Kristově tisícileté vládě. A protože se mnoho věcí na zemi zdá být stínem nádherné reality nebes, kterou vidíme ve Zjevení, musím říci, že naše vztahy se zvířaty v našem životě nás nyní musí připravit na něco podobného a dobrého, co přijde.

To, co nás čeká během věčného života, nám není dáno vědět, to zjistíme, až přijde čas, ale můžeme pěstovat naději, že tam s námi najdeme i své drahé čtyřnohé kamarády, abychom si užili míru a lásky, zvuku o andělech a o hostině, kterou nás Bůh připravuje na přijetí.