Komentář k evangeliu d. Luigi Maria Epicoco: Mk 7, 1-13

Pokud se nám na okamžik podaří moralistickým způsobem nečíst evangelium, možná bychom byli schopni intuitivně pochopit obrovskou lekci skrytou v dnešním příběhu: "Potom se kolem něj shromáždili farizeové a někteří zákoníci z Jeruzaléma." Když farizeové a zákoníci viděli, že někteří z jeho učedníků jedli nečisté, tj. Neumyté ruce (...), zeptali se ho: „Proč se vaši učedníci nechovají podle tradice starověku, ale berou jídlo nečistými rukama ? "".

Je nevyhnutelné okamžitě se postavit na stranu Ježíše čtením o tomto způsobu jednání, ale než začneme škodlivé antipatie vůči zákonníkům a farizeům, měli bychom si uvědomit, že to, co jim Ježíš vyčítá, nejsou zákoníci a farizeové, ale pokušení mít náboženský přístup pouze k víře. Když mluvím o „čistě náboženském přístupu“, mám na mysli druh společné vlastnosti všech mužů, kde jsou psychologické prvky symbolizovány a vyjádřeny prostřednictvím rituálních a posvátných jazyků, přesně náboženských. Ale víra se přesně neshoduje s náboženstvím. Víra je větší než náboženství a religiozita.

Jinými slovy, neslouží k tomu, aby zvládal psychologické konflikty, které v sobě provádíme, čistě náboženským přístupem, ale slouží k rozhodujícímu setkání s Bohem, který je osobou, a nikoli pouze morální nebo doktrína. Jasné nepohodlí, které tito zákoníci a farizeové zažívají, vyplývá ze vztahu, který mají se špínou a nečistotou. Pro ně se stává posvátným očištěním, které souvisí se špinavými rukama, ale myslí si, že mohou tímto typem praxe vymítat veškerý odpad, který člověk hromadí ve svém srdci. Ve skutečnosti je snadnější si umýt ruce, než konvertovat. Ježíš jim chce říci přesně toto: religiozita není nutná, pokud jde o způsob, jak nikdy nezakusit víru, tedy to, na čem záleží. Je to jen forma pokrytectví maskovaná jako posvátná. AUTOR: Don Luigi Maria Epicoco