ZPRÁVA DIVINE MERCY

22. února 1931 se Ježíš zjevil sestře Faustině Kowalské (blahořečené 30. dubna 2000) v Polsku a svěřil jí poselství oddanosti Božskému milosrdenství. Sama zjevení popsala takto: „Byl jsem v cele, když jsem viděl Pána oblečeného v bílém rouchu. Při požehnání měl zvednutou ruku; druhým se dotkl bílé tuniky na hrudi, ze které vyšly dva paprsky: jeden červený a druhý bílý “. Po chvíli mi Ježíš řekl: „Vybarvte obrázek podle modelu, který vidíte, a napište nám níže: Ježíši, věřím ve vás! Chci také, aby byl tento obraz uctíván ve vaší kapli a po celém světě. Paprsky představují Krev a vodu, která vytryskla, když mé srdce bylo propíchnuto kopím na kříži. Bílý paprsek představuje vodu, která čistí duše; ten červený, krev, která je životem duší “. V jiném zjevení ji Ježíš požádal, aby zavedl svátek Božského milosrdenství a vyjádřil se takto: „Přál bych si, aby první neděle po Velikonocích byla svátkem mého milosrdenství. Duše, která se v ten den přizná a komunikuje, získá úplné prominutí hříchů a trestů. Přeji si, aby byla tato svátek slavnostně slavena v celé církvi. ““

PODPORY MERCIFULOVÉHO JEŽÍŠE.

Duše, která bude uctívat tento obraz, nezhyne. Já, Pán, vás ochráním paprsky mého srdce. Blahoslavený, kdo žije ve svém stínu, protože ruka Boží moci to nedosáhne! Budu chránit duše, které rozšíří kult do mého Milosrdenství, po celý jejich život; v hodinu jejich smrti tedy nebudu soudcem, ale Spasitelem. Čím větší je utrpení lidí, tím větší právo mají na mé milosrdenství, protože si je přeji zachránit všechny. Zdroj tohoto milosrdenství byl otevřen oštěpem na kříži. Lidstvo nenajde ani mír, ani mír, dokud se ke Mně neobrátí s plnou důvěrou. Pokud bude recitován vedle umírající osoby, nebudu spravedlivý soudce, ale Spasitel. Lidstvu dávám vázu, se kterou bude moci čerpat milosti ze zdroje milosrdenství. Tato váza je obrazem s nápisem: „Ježíši, věřím v tebe!“. "Ó krev a voda, která pramení z Ježíšova srdce, jako zdroj milosti pro nás, v Tebe věřím!" Když s vírou a se zdvořilým srdcem recitujete tuto modlitbu za nějakého hříšníka, dám mu milost obrácení.

KŘÍŽ Z DIVINE MERCY

Použijte korunu růžence. Na začátku: Pater, Ave, Credo.

Na větších růžencích růžence: „Věčný otče, nabízím Tělu a Krevu, Duše a Božství Tvého milovaného Syna a našeho Pána Ježíše Krista v očekávání za naše hříchy, svět a duše v očistci“.

Na zrnech Ave Maria desetkrát: „Pro jeho bolestnou vášeň milosrdenství s námi, světem a duší v očistci“.

Nakonec zopakujte třikrát: „Svatý Bože, silný Bůh, nesmrtelný Bůh: smiluj se nad námi, světem a duší v očistci“.

Maria Faustina Kowalska (19051938) Sestra Maria Faustina, apoštol Božského milosrdenství, dnes patří do skupiny nejznámějších svatých církve. Pán skrze ni vysílá světu velké poselství Božského milosrdenství a ukazuje příklad křesťanské dokonalosti založené na důvěře v Boha a milosrdném přístupu k ostatním. Sestra Maria Faustina se narodila 25. srpna 1905, třetí z deseti dětí, farmářům z vesnice Gogowiec Marianna a Stanislao Kowalska. Při křtu ve farním kostele Edwinice Warckie dostala jméno Elena. Od dětství se vyznačoval svou láskou k modlitbě, za svou pracovitost, za poslušnost a za svou velkou citlivost na lidskou chudobu. V devíti letech obdržel první přijímání; Byla to pro ni hluboká zkušenost, protože si okamžitě uvědomila přítomnost Božského hosta v její duši. Navštěvoval školu jen tři krátké roky. Přestože byla ještě v pubertě, opustila dům svých rodičů a šla do práce s některými bohatými rodinami v Aleksandròw a Ostroòek, aby se podpořila a pomohla rodičům. Od sedmého roku života pociťoval náboženské povolání ve své duši, ale bez souhlasu svých rodičů vstoupit do kláštera, pokusil se ho potlačit. Na naléhavou vizi trpícího Krista odešla do Varšavy, kde 1. srpna 1925 vstoupila do kláštera Sester Panny Marie milosrdenství. Se jménem sestry Marie Faustiny strávila třináct let v klášteře v různých domech Kongregace, zejména v Krakově, Vilno a Pocku, kde pracovala jako kuchařka, zahradnice a recepční. Z vnější strany ji nijak nenasvědčovalo podezření na její mimořádně bohatý mystický život. Veškerou práci pečlivě prováděla, věrně dodržovala náboženská pravidla, byla soustředěná, tichá a zároveň plná laskavé a nesobecké lásky. Její zjevně obyčejný, monotónní a šedý život skrýval v sobě hlubokou a mimořádnou jednotu s Bohem. Základem její duchovnosti je tajemství Božského milosrdenství, které meditovala v Božím slově a uvažovala o každodenním životě svého života. Znalost a rozjímání o tajemství Božího milosrdenství v ní vyvinulo postoj synovské důvěry v Boha a milosrdenství s ostatními. Napsal: „Ó můj Ježíši, každý z vašich svatých odráží v sobě jednu z vašich ctností; Chci zrcadlit Tvé soucitné a milosrdné srdce, chci to oslavit. Vaše milosrdenství, nebo Ježíš, zapůsobí na mé srdce a duši jako pečeť a toto bude můj punc v tomto i v jiném životě “(Q. IV, 7). Sestra Maria Faustina byla věrnou dcerou Církve, kterou milovala jako Matku a jako tajemné tělo Kristovo. Vědom si své role v Církvi, spolupracoval s Božským milosrdenstvím na díle spásy ztracených duší. V reakci na touhu a příklad Ježíše nabídl svůj život obětem. Jeho duchovní život byl také charakterizován láskou k Eucharistii a hlubokou oddaností Matce Boží milosrdenství. Roky jeho náboženského života se hemžily neobyčejnými milostmi: zjevení, vize, skryté stigmy, účast na Pánově utrpení, dar všudypřítomnosti, dar čtení v lidských duších, dar proroctví a vzácný dar angažovanosti a mystického manželství. Živý kontakt s Bohem, s Madonou, s anděly, se světci, s duší očistce, s celým nadpřirozeným světem byl pro ni o nic méně skutečný a konkrétní než to, co zažila se smysly. Navzdory daru mnoha mimořádných milostí si byl vědom toho, že nejsou podstatou svatosti. V deníku napsal: „Ani milosti ani zjevení, ani extáze ani žádný jiný dar, který mu byl dán, ho neopravňují, ale intimní spojení mé duše s Bohem. Dary jsou pouze ozdobou duše, ale netvoří její podstatu ani dokonalost. Moje svatost a dokonalost spočívá v těsném spojení mé vůle s vůlí Boží “(Q. III, 28). Pán si vybral sestru Marii Faustinu za sekretářku a apoštol jejího milosrdenství, skrze ni, velké poselství světu. "Ve Starém zákoně jsem poslal blesky prorokům mým lidem." Dnes tě posílám na celé lidstvo se svou milostí. Nechci trestat trpící lidstvo, ale chci ho uzdravit a držet ho Mému milosrdnému Srdci “(Q. V, 155). Poslání sestry Marie Faustiny spočívalo ve třech úkolech: přivést každého člověka pravdu zjevenou v Písmu svatém o milosrdenství Božím a hlásat ji světu. Prosit Božské milosrdenství pro celý svět, zejména pro hříšníky, zejména s novými formami uctívání Božského milosrdenství naznačenými Ježíšem: obrazem Krista s nápisem: Ježíšu věřím ve vás!, Svátek Božského milosrdenství první neděli po Velikonocích kaple Božského milosrdenství a modlitba v hodinu Božského milosrdenství (15:XNUMX). K těmto formám uctívání a také k šíření uctívání Milosrdenství přikládal Pán velké sliby za podmínky, že se svěří Bohu a praktikuje aktivní lásku k bližnímu. Inspirujte apoštolské hnutí Božské milosrdenství s úkolem ohlašovat a prosit o Božské milosrdenství za svět a usilovat o křesťanskou dokonalost na cestě naznačené sestrou Maria Faustinou. Takto je předepsán postoj synovské důvěry, naplnění Boží vůle a milosrdenství vůči bližnímu. Dnes toto hnutí sdružuje miliony lidí z celého světa v církvi: náboženské kongregace, světské instituty, kněží, konfederace, sdružení, různá společenství apoštolů Božského milosrdenství a svobodní lidé, kteří vykonávají úkoly, které Pán vykonává poslal sestru Maria Faustinu. Mise sestry Marie Faustiny byla popsána v „Deníku“, který napsala na základě Ježíšovy touhy a na doporučení otců zpovědnice, věrně zapisovala všechna Ježíšova slova a odhalila kontakt jeho duše s ním. Pán řekl Faustině: „Tajemník mého nejhlubšího tajemství ... Vaším nejhlubším úkolem je napsat vše, co jsem vám řekl o Mém milosrdenství. ke mně “(Q. VI, 67). Tato práce ve skutečnosti přináší tajemství Božského milosrdenství neobyčejným způsobem; „Deník“ byl přeložen do různých jazyků, včetně angličtiny, francouzštiny, italštiny, němčiny, španělštiny, portugalštiny, ruštiny, češtiny, slovenštiny a arabštiny. Sestra Maria Faustina, zničená nemocí a různými utrpeními, které dobrovolně snášela jako oběť pro hříšníky, v plnosti duchovní zralosti a mysticky sjednoceného s Bohem, zemřela v Krakově 5. října 1938 ve věku pouhých 33 let. Sláva posvátnosti jeho života rostla spolu s šířením kultu Božského milosrdenství v důsledku milostí získaných jeho přímluvou. V roce 196567 se v Krakově konal informační proces týkající se jeho života a ctností a v roce 1968 začal proces beatifikace v Římě, který skončil v prosinci 1992. 18. dubna 1993 ji blahoslavil Jan Pavel II. Na náměstí svatého Petra v Římě. Kanonizován stejným papežem 30. dubna 2000.