Duchovní svědectví svatého Františka být dobrým křesťanem

[110] Pán mi dal, bratře Františku, abych začal dělat pokání tímto způsobem: když jsem byl v hříších, já
vypadalo to příliš hořce, když jsem viděl malomocné a samotný Pán mě vedl mezi nimi a já jsem s nimi slitoval. JE
Když jsem se od nich vzdaloval, to, co se mi zdálo hořké, se změnilo v sladkost duše a těla. A poté jsem zůstal
málo a já jsem opustil svět.
[111] A Pán mi dal takovou víru v církve, že jsem se jednoduše modlil a řekl: Uctíváme vás, Pane
Ježíši Kriste, také ve všech vašich církvích, které jsou na celém světě, a my vám žehnáme, protože svým svatým křížem jste vykoupili svět.
(* 111 *) Zbožňujeme vás, Pane Ježíši Kriste,
tady a ve všech vašich církvích
kteří jsou na celém světě,
a žehnáme vám,
protože svým svatým křížem jste vykoupili svět.

[112] Poté mi Pán dal a dá mi tak velkou víru v kněze, kteří žijí podle podoby svatého
Římská církev, kvůli jejich pořádku, že i když mě pronásledují, chci se k nim uchýlit. A kdybych měl tolik moudrosti, jakou měl Šalomoun, a potkal jsem se u chudých kněží tohoto světa, v
farnosti, ve kterých žijí, nechci kázat proti své vůli.
[113] A tohle a všechny ostatní, které se chci jako pánové bát, milovat a ctít. A já je nechci zvažovat
hřích, protože v nich poznávám Syna Božího a jsou mými pány. A dělám to proto, že od téhož Nejvyššího Syna Božího nevidím nic jiného tělesného, ​​na tomto světě, ne-li nejsvětější tělo a jeho nejsvětější krev, které dostávají a oni jediní spravují druhým.
[114] A já chci, aby byla tato svatá tajemství nad všemi ostatními věcmi ctěna, uctívána a umístěna na místa
drahocenný. A všude, kde najdu rukopisy s nejsvětějšími jmény a slovy o něm na neslušných místech, chci je sbírat a modlím se, aby byly shromážděny a umístěny na slušné místo.
[115] A musíme ctít a ctít všechny teology a ty, kteří spravují svatá svatá slova, jakož i
ti, kteří nám podávají ducha a život.
[116] Poté, co mi Pán dal mnichy, mi nikdo neukázal, co mám dělat, ale samotný Nejvyšší
odhalil, že jsem musel žít ve formě svatého evangelia. A měl jsem to napsáno několika slovy a jednoduše a Signor Papa mi to potvrdil.
[117] A ti, kteří přišli přijmout tento život, rozdali chudým všechno, co mohli, a
byli spokojeni s jediným švábem, záplaty dovnitř a ven, opaskem a praky. A nechtěli jsme mít víc.
[118] My klerici jsme podle jiných kleriků říkali kancelář; laici řekli Pater Noster a velmi rádi tam
zastavili jsme se v kostelech. A my jsme byli negramotní a podřízeni všem.
[119] Pracoval jsem rukama a chci pracovat; a pevně chci, aby všichni ostatní mniši spolupracovali s jedním
pracovat, jak se sluší na poctivost. Ti, kteří nevědí, se učí, ne z chamtivosti po odměně za práci, ale jít příkladem a držet se nečinnosti.
[120] A když nám není dána odměna za práci, obracíme se k Pánovu stolu a žádáme o almužnu od dveří ke dveřím.
[121] Pán mi zjevil, že bychom pozdravili tento pozdrav: „Kéž ti Pán dá pokoj!“.
[122] Dejte si pozor na bratry, kteří nepřijímají absolutně církve, chudé domy a cokoli jiného, ​​co se staví
pro ně, pokud nebyli tak hodní svaté chudoby, kterou jsme slíbili v Pravidle, vždy vás hostovali
jako cizinci a poutníci.
[123] Rozhodně přikazuji poslušnosti všem bratřím, kteří se bez ohledu na to, kde jsou, neodvažují žádat žádný dopis.
[v privilegii] v římské kurii, ani osobně, ani prostřednictvím prostředníka, ani pro církev, ani na jiné místo ani za účelem kázání ani za pronásledování jejich těl; ale kdekoli nejsou přijati, měli by uprchnout do jiné země, aby udělali pokání s Božím požehnáním.
[124] A rozhodně chci poslouchat generálního ministra tohoto bratrství a toho strážce, kterého bude chtít
přidělte mi. A tak chci být vězněm v jeho rukou, abych nemohl jít nebo udělat víc než poslušnost a jeho
bude, protože je můj pán.
[125] A i když jsem jednoduchý a nemohoucí, přesto vždy chci mít klerika, který mi bude recitovat kancelář, jaká je
předepsané v pravidle.
[126] A všichni ostatní mniši jsou povinni tímto způsobem poslouchat své opatrovníky a recitovat úřad podle Řádu. A pokud ano
našel mnichy, kteří nerecitovali úřad podle Řádu, a přesto jej chtěli změnit, nebo nebyli
Katolíci, všichni bratři, ať jsou kdekoli, jsou povinni z poslušnosti, kdekoli našli jednoho z nich, doručit to
chovatel nejblíže k místu, kde jej našli. A strážce je pevně vázán, z poslušnosti, ho střežit
přísně, jako muž ve vězení, ve dne i v noci, takže ho nelze vytáhnout z ruky, dokud není
osvobodte se v rukou svého ministra. A ministr je pevně povinen ho z poslušnosti nechat doprovázet takovými mnichy, kteří ho hlídají ve dne i v noci jako vězně, dokud ho nevydají pánovi Ostia, který je pánem, ochráncem a korektorem celého bratrství.
[127] A bratři neříkej: „Toto je další pravidlo“ „Toto je další pravidlo“, protože toto je připomenutí,
napomenutí, nabádání a mé svědectví, které vám, bratříčku Františku, dávám vám, bratři moji požehnaní, protože katoličtěji dodržujeme Pravidlo, které jsme slíbili Pánu.
[128] A generální ministr a všichni ostatní ministři a správci jsou povinni z poslušnosti nepřidávat a ne
z těchto slov něco vezmi.
[129] A vždy mějte toto psaní spolu s Pravidlem. A ve všech kapitolách dělají, když čtou
Pravidlo, přečtěte si také tato slova.
[130] A všem svým bratrům, duchovním i laikům, z poslušnosti pevně přikazuji, aby do Pravidla nevkládali vysvětlení a slovy: „Takto jim musí být rozuměno“ „Takto jim musí být rozuměno“; ale jak mi Pán dal říci a psát Pravidlo a tato slova s ​​jednoduchostí a čistotou, snaž se jim porozumět jednoduše a bez komentáře a až do konce je pozorovat svatými skutky.
[131] A kdokoli tyto věci sleduje, nechť je naplněn v nebi požehnáním Nejvyššího Otce a na zemi buď
naplněný požehnáním svého milovaného Syna nejsvětějším Duchem Kružitele a všemi nebeskými mocí a všemi svatými. A já jsem bratr Francesco Piccolino, váš služebník, za to málo, co mohu, potvrzuji vám uvnitř i vně tohoto nejsvatějšího požehnání. [Amen].