V Iráku papež doufá, že povzbudí křesťany a vytvoří mosty s muslimy

Při své historické březnové návštěvě Iráku doufá František, že podpoří své křesťanské stádo, vážně zraněné sektářským konfliktem a brutálními útoky islámského státu, a budováním dalších bratrských vztahů s muslimy rozšířením bratrského míru. Toto odráží papežské logo cesty, které zachycuje papeže Františka se slavnými iráckými řekami Tigris a Eufrat, palmou a holubicí nesoucí olivovou ratolest nad vlajkami Vatikánu a Iráku. Heslo: „Všichni jste bratři“ je napsáno v arabštině, chaldejštině a kurdštině. Vůbec první papežská návštěva biblické země Irák od 5. do 8. března je významná. Po celá léta papež veřejně vyjádřil své znepokojení nad nepříjemnou situací a pronásledováním iráckých křesťanů a nad jeho směsicí mnoha náboženských menšin, včetně jezídů, kteří trpěli v rukou militantů Islámského státu a byli chyceni do nitra sunnitů a šíitů Muslimské násilí.

Mezi šíitskou iráckou komunitou a sunnitskou muslimskou menšinou přetrvává napětí. Ta se nyní po pádu Saddáma Husajna, sunnitského muslima, který za vlády své menšiny na 2003 let marginalizoval šíity, cítila zbavena občanských práv. „Jsem pastorem lidí, kteří trpí,“ řekl papež František před návštěvou ve Vatikánu. Dříve papež řekl, že doufá, že Irák bude moci „čelit budoucnosti prostřednictvím mírového a společného hledání společného dobra všemi složkami společnosti, včetně náboženských, a neupadnout zpět do nepřátelských akcí rozpoutaných zuřícími konflikty regionu. pravomoci. "" Papež přijde říci: 'Dost, dost války, dost násilí; usilovat o mír a bratrství a o ochranu lidské důstojnosti “, uvedl kardinál Louis Sako, patriarcha chaldejské katolické církve v Bagdádu. Kardinál údajně několik let pracoval na tom, aby se uskutečnila papežova cesta do Iráku. Papež František „nám přinese dvě věci: útěchu a naději, které nám až dosud byly upírány,“ uvedl kardinál.

Většina iráckých křesťanů patří k chaldejské katolické církvi. Jiní uctívají v syrské katolické církvi, zatímco skromný počet patří latinské, maronitské, řecké, koptské a arménské církvi. Existují také nekatolické církve, jako je asyrská církev a protestantské vyznání. Kdysi jich bylo asi 1,5 milionu, statisíce křesťanů uprchly ze sektářského násilí po sesazení Saddáma, když byly bombardovány kostely v Bagdádu, explodovaly únosy a další sektářské útoky. Zamířili buď na sever, nebo úplně opustili zemi. Křesťané byli vyhnáni ze své vlasti předků v Ninive, když v roce 2014 tento region dobyl Islámský stát. Rekordní počet křesťanů uprchlo kvůli jejich zvěrstvům až do jeho vydání v roce 2017. Nyní počet křesťanů v Iráku klesl na přibližně 150.000 XNUMX. Vykořeněná křesťanská komunita, která se hlásí k apoštolskému původu a stále používá aramejštinu, což je Ježíšův jazyk, zoufale chce vidět svou nepříjemnou situaci.

Chaldejský katolický arcibiskup Yousif Mirkis z Kirkúku odhaduje, že mezi 40% a 45% křesťanů se „vrátilo do některých svých rodových vesnic, zejména do Qaraqosh“. Tam probíhá přestavba kostelů, domů a podniků, a to hlavně za financování církevních a katolických institucí, jakož i maďarské a americké vlády, nikoli Bagdádu. Kardinál Sako po celá léta loboval u irácké vlády, v níž dominovala většina šíitských muslimských politiků, aby zacházela s křesťany a jinými menšinami jako se stejnými občany se stejnými právy. Rovněž doufá, že poselství papeže Františka o míru a bratrství v Iráku vyvrcholí mezináboženským dosahem papeže v muslimském světě v posledních letech a nyní rozšíří jeho ruku na šíitské muslimy. „Když hlava církve promlouvá k muslimskému světu, my křesťané projevujeme uznání a úctu,“ řekl kardinál Sako. Setkání papeže Františka s jednou z nejautoritativnějších osobností šíitského islámu ajatolláhem Ali al-Sistanim je významné v papežské snaze obejmout celý islámský svět. Setkání potvrdil Vatikán. Irácký dominikánský otec Ameer Jaje, expert na šíitské vztahy, uvedl, že jednou nadějí by bylo, že ajatolláh al-Sistání podepíše dokument „O lidském bratrství pro světový mír a soužití“, který vyzývá křesťany a muslimy, aby usilovali o mír. Vrcholem Františkovy návštěvy Spojených arabských emirátů v únoru 2019 bylo podepsání dokumentu bratrství spolu s šejkem Ahmadem el-Tayebem, velkým imámem univerzity al-Azhar a nejvyšší autoritou sunnitského islámu.

Otec Jaje telefonicky informoval CNS z Bagdádu, že „setkání se jistě uskuteční v Najafu, kde sídlí al-Sistani“. Město se nachází 100 mil jižně od Bagdádu, centra duchovní a politické moci šíitského islámu a poutního místa pro šíitské stoupence. Ajatolláh al-Sistání, který byl i přes svých 90 let dlouho považován za sílu stability, je loajalita vůči Iráku, na rozdíl od některých spoluvěřících, kteří hledají podporu v Íránu. Obhajuje oddělení náboženství a státních záležitostí. V roce 2017 také vyzval všechny Iráčany, bez ohledu na jejich náboženskou příslušnost nebo etnický původ, aby bojovali za zbavení se islámského státu jménem své země. Pozorovatelé se domnívají, že papežovo setkání s ajatolláhem by mohlo být pro Iráčany velmi symbolické, ale zejména pro křesťany, pro něž by toto setkání mohlo změnit stránku napjatých mezináboženských vztahů v jejich zemi.