Jelena z Medžugorje: Říkám vám, jak důležité je manželství

24. srpna se Jelena Vasilj sňatkem s Massimilianem Valentem v kostele San Giacomo v Medžugorji. Bylo to opravdu manželství plné radosti a modlitby! Vizionářka Marija Pavlovic-Lunetti byla jedním ze svědků. Je vzácné vidět mladé manželky tak krásné a zářivé! Týden před svatbou nás navštívili a dlouho jsme si povídali o hodnotě křesťanského páru. Připomeňme, že v průběhu let byla Jelena učena od Madony prostřednictvím vnitřních locicí za pomoci otce Tomislava Vlasiče a že byla vybrána Pannou, aby vedla modlitební skupinu, dokud nešla do studovat ve státech United, v roce 1991.
Zde jsou některé z Jeleniných odpovědí na otázky, které jsem jí položil:

Em.: Jeleno, vím, že jste ve svém životě zcela otevřeni Boží vůli. Jak jsi pochopil, že tvá cesta byla manželství a ne jiná?
Jelena: Stále vidím krásu obou životních rozhodnutí! A svým způsobem jsem stále přitahován k náboženskému životu. Náboženský život je velmi krásný život a říkám to volně před Maximiliánem. Musím také dodat, že cítím určitý smutek, protože si myslím, že nebudu žít ideál náboženského života! Ale vidím, že díky společenství s jinou lidskou bytostí zbohatnu. Massimiliano mi pomáhá být více tím, čím se musím stát jako člověk. Samozřejmě jsem měl také příležitost duchovně růst dříve, ale tento vztah s Massimilianem mi hodně pomáhá růst jako člověk a rozvíjet další ctnosti. Pomůže mi to mít konkrétnější víru. Dříve jsem byl často unesen mystickými zkušenostmi a žil jsem v jakési duchovní extázi. Nyní, když komunikuji s jinou lidskou bytostí, jsem povolán na kříž a vidím, že můj život dozrává.

Em.: Co tím myslíš „povoláním na kříž“?
Jelena: Když se oženíte, musíte trochu zemřít! Jinak zůstane jeden při hledání druhého velmi sobecký, s rizikem, že bude později zklamán; zvláště když se doufá, že ten druhý může odstranit naše obavy nebo vyřešit naše problémy. Myslím, že na začátku jsem šel k druhému trochu jako k útočiště. Ale naštěstí Massimiliano pro mě nikdy nechtěl být, toto útočiště, kde mě schovává. Myslím, že hluboké já z nás je velmi emocionální a hledáme muže, který dokáže nějakým způsobem nakrmit naše emoce. Pokud ale tento přístup potrvá, zůstaneme malé holčičky a nikdy nevyrosteme.

Sr.Em.: Jak jste si vybrali Massimiliano?
Jelena: Setkali jsme se před třemi lety. Oba jsme byli studenti „církevních dějin“ v Římě. Vstup do vztahu s ním mě nutil překonat sebe a přiměl mě zažít skutečný růst. Massimiliano ví, jak být ve svém způsobu bytí velmi opatrný a stálý. Jeho rozhodnutí se vždy ukázala jako velmi pravdivá a vážná, i když si snadno můžu změnit názor. Má nádherné ctnosti! To, co ho k němu přitahovalo, bylo především jeho láska k cudnosti. Cítil jsem se s ním stále více a více respekt a často jsem zjistil, že dává přednost tomu, co bylo ve mně dobré. Věřím, že pro ženu může být respektování muže skutečným uzdravením, protože je často považována za objekt!

Em.: Jaký přístup byste doporučil mladým milencům, kteří přemýšlejí o manželství?
Jelena: Vztah začíná jistým druhem přitažlivosti, který by neměl být ignorován. Musíme ale jít ještě dále. Pokud nezemřete sami, fyzikální nebo chemická energie velmi snadno zmizí. Pak už nic nezůstane. Je dobré, že toto období „pobuřování“ rychle mizí, protože skutečnost, že se navzájem přitahují, vám brání vidět krásu toho druhého, i když slouží k jeho přilákání. Pravděpodobně, kdyby nám Bůh tento dar nedal, muži a ženy by se nikdy nevdali! Tato skutečnost je tedy prozatímní. Pro mě je cudnost dar, který umožňuje dvojici naučit se skutečně milovat, protože čistota se vztahuje na vše, co souvisí s párovým životem. Pokud se nenaučíte navzájem respektovat, vztah skončí zničený. Když se zasvěcujeme ve svátosti manželství, řekneme: „Slibuji, že vás miluji a ctím vás“. Čest by nikdy neměla být oddělena od lásky.