Slavnost Ježíše Krista, krále vesmíru, neděle 22. listopadu 2020

Šťastná slavnost Ježíše Krista, krále vesmíru! Toto je poslední neděle církevního roku, což znamená, že se zaměřujeme na poslední a slavné věci, které přijdou! Znamená to také, že příští neděle je již první adventní nedělí.

Když říkáme, že Ježíš je král, máme na mysli několik věcí. Nejprve je to náš pastor. Jako náš pastýř si přeje, aby nás osobně vedl jako milující otec. Chce vstoupit do našeho života osobně, důvěrně a opatrně, nikdy se nevnucuje, ale vždy se nabízí jako náš průvodce. Potíž je v tom, že je pro nás velmi snadné odmítnout tento druh královské rodiny. Jako Král si Ježíš přeje vést každý aspekt našeho života a vést nás ve všem. Přeje si, aby se stal absolutním vládcem a panovníkem našich duší. Chce, abychom k Němu šli pro všechno a vždy na Něm závisli, ale nebude nám vnucovat tento druh královské rodiny. Musíme to přijmout svobodně a bez výhrad. Ježíš bude vládnout nad našimi životy, pouze pokud se svobodně vzdáme. Když se to však stane, jeho království se začne v nás etablovat!

Ježíš dále chce, aby se v našem světě začalo zakládat Jeho království. Nejprve se to stane, když se staneme Jeho ovcemi, a potom se staneme Jeho nástroji, které nám pomohou obrátit svět. Jako Král nás však také vyzývá, abychom ustanovili Jeho královskou moc zajištěním respektování Jeho pravdy a zákonů v občanské společnosti. Je to autorita Krista jako krále, která nám dává jako křesťanům autoritu a povinnost dělat vše možné pro boj proti občanské nespravedlnosti a vytváření úcty ke každé lidské osobě. Celé občanské právo nakonec získá svou autoritu od Krista pouze proto, že je jediným univerzálním Králem.

Ale mnozí ho neuznávají jako krále, tak co s nimi? Měli bychom „uložit“ Boží zákon těm, kdo nevěří? Odpověď je ano i ne. Zaprvé, existují věci, které nemůžeme uložit. Například nemůžeme nutit lidi, aby každou neděli chodili na mše. To by bránilo svobodě člověka vstoupit do tohoto vzácného daru. Víme, že Ježíš to od nás vyžaduje kvůli naší duši, ale musí to být svobodně přijato. Existují však věci, které musíme „vnutit“ ostatním. Musí být „uložena“ ochrana nenarozených, chudých a zranitelných osob. Svoboda svědomí musí být zapsána v našich zákonech. Rovněž musí být „prosazována“ svoboda otevřeně praktikovat naši víru (náboženská svoboda) v jakékoli instituci. A existuje mnoho dalších věcí, které bychom zde mohli uvést. Je důležité zdůraznit, že nakonec se Ježíš vrátí na Zemi v celé své slávě a poté vytvoří své trvalé a nekonečné Království. V té době všichni lidé uvidí Boha takového, jaký je. A jeho zákon se spojí s „občanským“ zákonem. Každé koleno se ohne před velkým králem a každý pozná pravdu. V tom okamžiku bude vládnout skutečná spravedlnost a všechno zlo bude napraveno. Jaký nádherný den to bude!

Zamyslete se dnes nad svým objetím Krista jako krále. Opravdu to v každém ohledu řídí váš život? Dovolujete mu mít úplnou kontrolu nad vaším životem? Když se to děje svobodně a úplně, ve vašem životě se zakládá Boží Království. Nechte ho vládnout, abyste se mohli obrátit, a skrze vás jej mohli ostatní poznat jako Pána všech!

Pane, ty jsi svrchovaný král vesmíru. Jsi Pán všech. Přijďte vládnout v mém životě a udělejte z mé duše svaté sídlo. Pane, přijď a proměň náš svět a udělej z něj místo skutečného míru a spravedlnosti. Ať přijde tvé království! Ježíši, věřím v tebe.