Dopis od otce nevlastní

Dnes chci mluvit o muži
to se příliš nebere v úvahu.
Muž, který v určitém okamžiku
svého života potkal dceru
kdo není jeho dcera.
Muž, který v určitém okamžiku v
jeho život hru znal,
znal ten úsměv,
a aniž by věděl, jak znal lásku
kdo nevěděl.
Muž, který bude čekat na své dítě
když se vrátí ze školy,
muž, který nebude spát, pokud jeho dcera
nebude schopen spát.
Muž, který pomůže své malé holčičce
studovat, jezdit na kole,
milovat, žít dobře.
Muž, který když jeho dcera zhasne
poprvé se svým přítelem
nebude spát celou noc.
Muž, který nikdy neměl dceru
ale v určitém okamžiku svého života
cítí se jako otec. Otec pro lásku,
dcery, která není její dcerou.
Milovat své děti je chvályhodné a svaté,
ale milování dětí druhých je akt
že to málo otců dokáže.
19. března, den sv. Josefa,
Den otců, chci zasvětit myšlenku
těm otcům, kteří milují děti druhých
stejně jako St. Joseph, který miloval Ježíše
který nebyl jeho skutečným přirozeným synem.
Moje dcera, když vyrostete
a život tě postaví na provazy,
pokud se cítíte osamělí, máte potíže
otočte se zpět, že váš Otec tam bude vždy
ne Otec, který bude vždy milovat svou dceru, ne dceru.

Pro tonja
PÍSEMNĚ PAOLO TESCIONE
KATOLICKÝ BLOGGER