Meditace dne: Bůh zjevil svou lásku skrze Syna

Ve skutečnosti žádný člověk nikdy neviděl Boha ani ho nepřihlásil, ale zjevil se. A zjevil se ve víře, do které má povoleno vidět Boha. Ve skutečnosti, Bůh, Pán a Stvořitel vesmíru, ten, který vše porodil a uspořádal podle řádu, nejen miluje lidi, ale je i dlouhodobé utrpení. A vždy byl takový, stále je a bude: milující, dobrý, tolerantní, věrný; on sám je opravdu dobrý. A když ve svém srdci vymyslel velký a nevymahatelný plán, sděluje jej pouze svému Synovi.
Proto po celou dobu, ve které držel svůj moudrý plán v tajemství, vypadal, že nás zanedbává a nemyslí na nás; ale když prostřednictvím svého milovaného Syna odhalil a oznámil, co bylo připraveno od začátku, nabídl nám všechny společně: užít si jeho výhod a přemýšlet o nich a porozumět jim. Kdo z nás by očekával všechny tyto laskavosti?
Poté, co vše v sobě uspořádal se Synem, nám dovolil, aby jsme až do výše zmíněné doby zůstali na milosti neuspokojených instinktů a byli vytaženi z správné cesty potěšením a chamtivostí, po naší vůli. Určitě se nám nelíbil naše hříchy, ale vydržel je; nemohl také schválit tuto dobu nepravosti, ale připravil současnou éru spravedlnosti, takže když nás uznáme v té době jasně nehodným života kvůli našim skutkům, stali bychom se jí hodni díky jeho milosti a protože poté, co jsme ukázali naší neschopnosti vstoupit do jeho království s naší vlastní silou, stali jsme se toho schopni díky jeho moci.
Když pak naše nespravedlnost dosáhla svého vrcholu a bylo nyní jasné, že nad ní jsou milostné tresty a smrt, nastal čas stanovený Bohem, aby odhalil jeho lásku a jeho sílu (nebo obrovskou dobrotu a lásku Bože!), Nenáviděl nás, neodmítl nás ani se pomstil. Ve skutečnosti nás trpělivě vydržel. Ve své milosti vzal na sebe naše hříchy. Spontánně dal svému Synovi cenu našeho výkupného: světce pro bezbožné, nevinné pro bezbožné, spravedlivé pro bezbožné, neporušitelný pro zkažené, nesmrtelný pro smrtelníka. Co by mohlo vinit naše chyby, ne-li jeho spravedlnost? Jak bychom mohli zlobit a zlí znovu najít spravedlnost, ne-li v jediném Božím Synu?
Nebo sladká výměna, nevymahatelné stvoření nebo nepředvídatelné množství výhod: nespravedlnost mnoha byla odpuštěna pro jednoho spravedlivého a spravedlnost jediného odstranila bezbožnost mnoha!

Od «Dopisu do Diognèta»