Otec Francesco Maria della Croce bude blahořečen v květnu

Vatikán rozhodl, že o. Francesco Maria della Croce Jordan, zakladatel Salvatoriánů, bude blahořečen 15. května 2021 v arcibazilice San Giovanni v Lateranu v Římě.

Obřadu bude předsedat kardinál Angelo Becciu, prefekt Kongregace pro kauzy svatých.

Tuto zprávu společně oznámili vedoucí tří větví Salvatoriánské rodiny: o. Milton Zonta, vrchní generál Společnosti Božského Spasitele; Sestra Maria Yaneth Moreno, generální představená Kongregace sester Božského Spasitele; a Christian Patzl, prezident Mezinárodního společenství Božského Spasitele.

Proces blahořečení německého kněze začíná v roce 1942. V roce 2011 Benedikt XVI. Uznal jeho hrdinské ctnosti a prohlásil jej za ctihodného. Dne 20. června tohoto roku papež František schválil své blahořečení poté, co uznal zázrak přisuzovaný jeho přímluvě.

V roce 2014 se dva laičtí členové Salvatorianu v brazilském Jundiaí modlili za Jordánsko, aby se přimlouvalo za jejich nenarozené dítě, o němž se věřilo, že trpí nevyléčitelným onemocněním kostí známým jako kostní dysplázie.

Dítě se narodilo ve zdravém stavu 8. září 2014, na svátek Narození Panny Marie a výročí Jordanovy smrti.

Budoucí blahoslavený dostal jméno Johann Baptist Jordan po svém narození v roce 1848 v Gurtweilu, městě v dnešním německém státě Bádensko-Württembersko. Kvůli chudobě své rodiny nebyl zpočátku schopen vykonávat povolání kněze, místo toho pracoval jako dělník a malíř-malíř.

Ale podněcován antikatolickým „Kulturkampf“, který se pokusil omezit aktivity církve, začal studovat kněžství. Po vysvěcení v roce 1878 byl poslán do Říma, aby se učil syrštinu, aramejštinu, koptštinu a arabštinu, hebrejštinu a řečtinu.

Věřil, že ho Bůh povolává k založení nového apoštolského díla v Církvi. Po cestě na Blízký východ se snažil založit v Římě komunitu věřících a laiků, která se zasvětila hlásání, že Ježíš Kristus je jediný Spasitel.

Ustanovil mužskou a ženskou větev komunity, respektive Společnost Božského Spasitele a Kongregaci sester Božského Spasitele.

V roce 1915 ho světová válka přinutila opustit Řím v neutrálním Švýcarsku, kde v roce 1918 zemřel