Otec Livio vysvětluje význam Medžugorje a pontifikátu Jana Pavla II

Církevní význam Medžugorje získává ještě větší význam ve světle pontifikátu Jana Pavla II., Který má mariánskou konotaci, jak se to nikdy v historii církve nestalo. Útok, jehož obětí byl Svatý otec 13. května 1981, sváže jeho osobu zejména k Fatimě. Gesto, které udělal, aby se vydal na pouť do Cova da Iria, aby vydal kulku, z níž byl zasažen Madoně, ukazuje na papežovo přesvědčení, že byl zachráněn před mateřskou intervencí Marie. V jistém smyslu lze říci, že po získání spasení Svatého Otce od Boha byl pontifikát, počínaje tímto 13. květnem, více než kdy jindy umístěn pod světlo a vedení Matky Boží a Kostel.

Ale právě měsíc po útoku, 24. června 1981, svátek sv. Jana Křtitele, začíná zjevení královny míru v Medžugorji. Od té doby je to, jako by Svatá Panna doprovázela neúnavnou apoštolskou akci Petrovy nástupce, přivolala ztracené muže po stezkách zla k obrácení, probudila mdlou víru mnoha křesťanů a nekonečně trpělivě je vedla do samotného srdce Křesťanská zkušenost skrze modlitbu a praktikování svátostí. Dokonce i některé z nejúspěšnějších pastoračních iniciativ tohoto pontifikátu, jako je Světový den mládeže a rodiny, získaly od Medžugorje mimořádnou inspiraci a impuls.

A přesto sama královna míru ve zprávě ze dne 25. srpna 1991 svázala Medžugorje s Fatimou. Panna Maria žádá o pomoc, aby bylo možné dosáhnout všeho, co by chtěla splnit podle tajemství, která začala ve Fatimě. Jde o obrácení světa k Bohu, o božský mír, který přijde v důsledku, a o věčné spáse duší. Matka Boží uzavírá poselství tím, že nás vyzývá, abychom pochopili důležitost jejího příchodu a závažnost situace. Pak uzavře: „Chci zachránit všechny duše a nabídnout je Bohu. Modleme se tedy, aby se vše, co začnu, mohlo plně realizovat“.

Tímto poselstvím Panna přijme poslední století druhého tisíciletí. Čas temnoty a bratrovražedné války, perzekuce a mučednictví, na nichž však Mary otevírá své mateřské zbraně. John Paul II je součástí tohoto projektu jako papež Marie. Je realizátorem par excellence mariánského projektu. Samotný pád komunismu a následné náboženské svobody v zemích východní Evropy, zejména v Rusku, by byl nepochopitelný bez jeho odvážného jednání a morální síly, která vyzařuje z jeho postavy. Ve Fatimě Panna Maria ohlašovala vítězství svého neposkvrněného Srdce, na konci dlouhé doby chyb a válek. Můžeme říci, že se to děje? Není snadné číst známky času. Je však obdivuhodné poznamenat, že s počátkem třetího tisíciletí se k tomuto cíli obrátí královna míru, která žádá o pomoc. Říkáte, že je netrpělivé, aby se nový svět míru naplnil a aby si lidstvo brzy užilo jarní čas. Ale právě proto, že se tato úžasná utopie zhmotnila, Giovanni Paolo TI zasvětil nové tisíciletí Marii, takže muži, když dosáhli křižovatky své historie, si vybrali způsob života a ne smrti, způsob míru a ničení.

Mohlo by dojít k výraznějšímu sbližování cílů mezi Matkou Církve a nástupkyní Petra? Jan Pavel II. Vedl církev na prahu třetího tisíciletí. Než však 7. října 2000 vstoupil před sochu Panny Marie z Fatimy, chtěl ji zasvětit svému Neposkvrněnému Srdci. Můžeme říci, že to bude tisíciletí Marie? Budou naše děti vidět řeky božského míru zaplavující Zemi? Bude to velmi záviset na naší reakci v této době milosti vytrvalosti Matky Boží mezi námi.