Proč Ježíš dělal zázraky? Evangelium nám odpovídá:

Proč Ježíš dělal zázraky? V Markově evangeliu se většina Ježíšových zázraků odehrává v reakci na lidskou potřebu. Žena je nemocná, je uzdravena (Marek 1: 30-31). Holčička je démonizována, je osvobozena (7: 25–29). Učedníci se bojí utonutí, bouře utichla (4: 35–41). Dav má hlad, tisíce jsou nasyceny (6: 30-44; 8: 1-10). Ježíšovy zázraky obecně slouží k obnovení obyčejnosti. [2] Pouze kletba fíkovníku má negativní účinek (11: 12–21) a hojnost toho, co je potřeba, vytváří pouze zázraky výživy (6: 30–44; 8: 1–10).

Proč Ježíš dělal zázraky? Co to bylo?

Proč Ježíš dělal zázraky? Co to bylo? Jak tvrdí Craig Blomberg, Markanovy zázraky také ukazují povahu království, které kázal Ježíš (Marek 1: 14–15). Cizinci v Izraeli, jako je malomocný (1: 40–42), krvácející žena (5: 25–34) nebo pohané (5: 1–20; 7: 24–37), jsou zahrnuti do sféry vlivu nové království. Na rozdíl od izraelského království, které je chráněno Levitikovými měřítky čistoty, Ježíš není znečištěn nečistotou, které se dotýká. Místo toho je jeho svatost a čistota nakažlivá. Malomocní jsou jím očištěni (1: 40–42). Zlí duchové jsou ním přemoženi (1: 21–27; 3: 11–12). Království, které Ježíš ohlašuje, je inkluzivní království, které překračuje hranice, obnovující a vítězné.

Proč Ježíš dělal zázraky? Co víme?

Proč Ježíš dělal zázraky? Co my víme? Na zázraky lze pohlížet také jako na naplnění Písma. Starý zákon slibuje uzdravení a uzdravení Izraele (např. Iz 58: 8; Jer 33: 6), zahrnutí pro pohany (např. Iz 52:10; 56: 3) a vítězství nad nepřátelskými duchovními a časnými silami (např. Sef 3: 17; Zach 12: 7), jsou (alespoň částečně) splněna v Ježíšových zázračných skutcích.

Komplikovaný vztah existuje také mezi Ježíšovými zázraky a vírou příjemců. Příjemce uzdravení bude často chválen za svou víru (5:34; 10:52). Po probuzení Ježíše, aby je zachránil před bouří, jsou však učedníci pokáráni za nedostatek víry (4:40). Otec, který připouští, že má pochybnosti, není odmítnut (9:24). I když víra často iniciuje zázraky, protože Markovy zázraky víru nevytvářejí, spíše strach a údiv jsou standardní odpovědi (2:12; 4:41; 5:17, 20). [4] Zejména Evangelium Jana a Lukášova Skutků mají na to velmi odlišný pohled (např. Lukáš 5: 1–11; Jan 2: 1–11).

Příběhy

Bylo pozorováno, že i racconti některé mariánské zázraky připomínají podobenství. Některé zázraky napodobují podobenství, například kletbu fíkovníku u Marka (Marek 11: 12–25) a lucanské podobenství o fíkovníku (Lukáš 13: 6–9). Dále Gesù také pomocí zázraků učí objektivní lekci týkající se odpuštění (Marek 2: 1–12) a zákona o sobotě (3: 1–6). Jak Brian Blount v tomto ohledu užitečně poznamenává, je možná významné, že z prvních čtyřikrát je Ježíš nazýván učitelem (didaskale), z celkem dvanácti v Markově evangeliu je to jako součást zázračné zprávy ( 4:38, 5:35; 9:17, 38). [6] Jediný čas zvaný Rabbi (Rabbouni) je během uzdravení slepého Bartimea (10:51).

Učitel

V možná zázračné epizodě uspořádání místnosti pro slavení Velikonoc (14:14) je Ježíš také nazýván „učitel" (didaskalos). Šest ze třinácti případů, kdy ho Ježíš v Markovi jmenuje učitelem (včetně 10:51), nesouvisí s učením samotným, ale s projevy nadpřirozené moci. Neexistuje jasný rozdíl mezi Ježíšem učitelem a Ježíšem thaumaturge, jak bychom mohli očekávat, kdyby učení a zázraky byly samostatnými prameny tradice. Nebo pro Marka neexistuje přísná dichotomie mezi službami Ježíšova učení a zázraky, nebo je mezi nimi možná hlubší souvislost?

Pokud je Ježíš také „učitelem“ nebo snad především při zázrakech, co to znamená pro učedníky? Možná, stejně jako ti, kteří následovali svého učitele, byla jejich první role ve vztahu k zázrakům role svědků. Pokud ano, čeho byli svědky?