Pilulky víry 16. února "Náš pastýř se dává do jídla"

„Kdo může vyprávět o Pánových zázrakech, aby jeho chválu zazněla?“ (Ž 106,2) Který pastýř někdy živil ovci svým tělem? Dokonce i samotné matky často dávají své novorozené děti na milost. Na druhé straně to Ježíš nemůže přijmout za své ovce; krmí nás vlastní krví, a tak z nás dělá jedno tělo s ním.

Bratři, zvažte, že Kristus se narodil z naší lidské podstaty. Ale řeknete, na čem záleží? To se netýká všech mužů. Litujeme, bratře, je to opravdu velká výhoda pro všechny. Pokud se stal člověkem, přijal-li vzít naši lidskou přirozenost, týká se to spásy všech lidí. A když přišel pro všechny, přišel také pro každého z nás. Možná řeknete: Proč tedy všichni lidé nedostali ovoce, které měli získat od tohoto příchodu? Rozhodně to není chyba Ježíše, který si vybral tyto prostředky ke spáse všech. Chyba spočívá v tom, kdo toto dobro odmítá. Ve skutečnosti se Ježíš Kristus v Eucharistii spojuje s každým ze svých věřících. Dělá je znovuzrozením, živí je na sobě, neopouští je pro někoho jiného, ​​a tak je znovu přesvědčuje, že opravdu vzal naše tělo.