Přemýšlejte o tom, zda jste ochotni přijmout prorocký hlas Krista

„Opravdu ti říkám, že žádný prorok není na svém rodném místě přijat.“ Lukáš 4:24

Slyšeli jste někdy, že je snazší mluvit o Ježíši s cizím člověkem než s někým, kdo je vám nejblíže? Protože? Někdy je obtížné sdílet svou víru s lidmi, kteří jsou vám nejblíže, a může být ještě obtížnější nechat se inspirovat vírou někoho blízkého.

Toto výše uvedené prohlášení učinil Ježíš poté, co právě četl Izaiáše od proroka v přítomnosti svých příbuzných. Poslouchali to, zpočátku na ně trochu zapůsobilo, ale rychle dospěli k závěru, že to není nic zvláštního. Nakonec je naplnil hněv na Ježíše, vyhnali ho z města a v tu chvíli ho téměř zabili. Ale nebyl to jeho čas.

Pokud byl Boží syn obtížně přijímán svými příbuznými jako prorok, také my budeme jen těžko sdílet evangelium s těmi kolem nás. Ale mnohem důležitější je vzít v úvahu to, jak vidíme nebo nevidíme Krista ve svých nejbližších. Patříme mezi ty, kteří odmítají vidět Krista přítomného v naší rodině a mezi těmi, kterým jsme blízcí? Místo toho máme tendenci být kritičtí a soudit lidi kolem nás?

Pravdou je, že pro nás je mnohem snazší vidět chyby těch nejbližších než jejich ctnost. Je mnohem snazší vidět jejich hříchy než přítomnost Boha v jejich životech. Naší prací však není soustředit se na jejich hřích. Naším úkolem je v nich vidět Boha.

Každá osoba, se kterou jsme si blízcí, bude mít nepochybně dobrotu. Budou odrážet Boží přítomnost, pokud ji budeme chtít vidět. Naším cílem musí být nejen to vidět, ale také hledat. A čím blíže jsme jim, tím více se musíme zaměřit na Boží přítomnost v jejich životech.

Zamyslete se dnes nad tím, zda jste VY ochotni přijmout prorocký hlas Krista v lidech kolem vás. Jste ochotni to vidět, poznat to a milovat to v nich? Pokud ne, jste vinni z výše uvedených Ježíšových slov.

Pane, mohu tě vidět v každém, s kým každý den mluvím. Mohu vás neustále hledat v jejich životech. A když tě objevím, mohu tě v nich milovat. Ježíši, věřím v tebe.