Uvažujte dnes o tom, jak se vypořádat s pokušením

Potom byl Ježíš veden Duchem do pouště, aby byl pokušen ďáblem. Čtyřicet dní a čtyřicet nocí se postil a měl hlad. Matthew 4: 1–2

Je pokušení dobré? Rozhodně to není hřích. Jinak by náš Pán nikdy nemohl být v pokušení sám. Ale bylo to. A my taky. Když vstupujeme do prvního celého postního týdne, dostáváme příležitost meditovat o příběhu Ježíšova pokušení v poušti.

Pokušení nikdy nepochází od Boha, ale Bůh nám dovoluje být pokušen. Ne proto, aby padl, ale aby rostl ve svatosti. Pokušení nás nutí vstávat a rozhodovat se pro Boha nebo pro pokušení. Ačkoli milosrdenství a odpuštění jsou vždy nabízeny, když selháme, požehnání, která čekají na ty, kteří překonají pokušení, jsou četná.

Ježíšovo pokušení nezvýšilo jeho svatost, ale nabídlo mu příležitost projevit svou dokonalost ve své lidské přirozenosti. Hledáme dokonalost a její dokonalost, kterou se musíme snažit napodobovat, když čelíme pokušením života. Podívejme se na pět jasných „požehnání“, která mohou vyplynout z vytrvalosti pokušení bezbožných. Pečlivě a pomalu přemýšlejte:

Zaprvé, vydržení pokušení a dobytí nám pomáhá vidět Boží sílu v našem životě.
Zadruhé, pokušení nás ponižuje, zbavuje nás hrdosti a boje, abychom si mysleli, že jsme soběstační a sebevyrobení.
Zatřetí, je nesmírně důležité zcela odmítnout ďábla. To ho nejen zbavuje jeho neustálé moci klamat nás, ale také objasňuje naši vizi toho, kdo je, abychom mohli pokračovat v jeho odmítání a jeho dílech.
Začtvrté, překonání pokušení nás posiluje jasně a definitivně v každé ctnosti.
Zapáté, ďábel by nás nepokoušel, kdyby se nebál naší svatosti. Proto bychom měli vidět pokušení jako znamení toho, že bezbožný ztrácí náš život.
Překonání pokušení je jako absolvovat zkoušku, vyhrát soutěž, dokončit obtížný projekt nebo provést náročnou akci. Měli bychom cítit velkou radost z překonání pokušení v našem životě a uvědomit si, že to nás posiluje v srdci naší bytosti. I když to děláme, musíme to také dělat v pokoře, uvědomujeme si, že jsme to neudělali sami, ale pouze Boží milostí v našem životě.

Opak je také pravdou. Když opakovaně selháme v určitém pokušení, jsme znechuteni a máme sklon ztrácet malou ctnost, kterou máme. Vězte, že jakékoli pokušení ke zlu lze překonat. Nic není příliš krásné. Nic není příliš obtížné. Ponižujte se v přiznání, hledejte pomoc důvěrníka, padněte na kolena v modlitbě, důvěřujte všemohoucí moci Boha. Překonání pokušení je nejen možné, je to také skvělý a proměňující zážitek milosti ve vašem životě.

Zamyslete se dnes nad tím, jak Ježíš čelí ďáblovi v poušti poté, co strávil 40 dní půstu. Zabýval se každým pokušením bezbožných, aby zajistil, že pokud se k Němu plně připojíme ve své lidské přirozenosti, budeme mít také Jeho sílu, abychom překonali všechno a vše, co se na naší cestě vynoří zločinný ďábel.

Můj drahý Pane, po 40 dnech půstu a modlitby ve vyprahlé a horké poušti se necháš zlákat bezbožným. Ďábel na vás zaútočil se vším, co měl, a snadno, rychle a definitivně ho porazil a odmítl lži a podvody. Dej mi milost, kterou potřebuji, abych překonal všechna pokušení, se kterými se setkám, a svěřil se ti úplně bez výhrad. Ježíši, věřím v tebe.