Zvažte dnes, zda jste dost pokorní na to, abyste dostali opravu od jiného

"Běda ti! Jste jako neviditelné hroby, po kterých lidé nevědomky kráčí “. Potom mu jeden ze studentů práva odpověděl: „Mistře, tím, že to řeknete, urážíte také nás.“ A on řekl: „Běda vám také právníkům! Ukládáte břemena lidem, kteří se těžko přenášejí, ale sami nezvednete prst, abyste se jich dotkli “. Lukáš 11: 44-46

Jaká zajímavá a poněkud překvapivá výměna mezi Ježíšem a tímto právníkem. Zde Ježíš přísně kárá farizey a jeden ze studentů práva se ho snaží napravit, protože je to urážlivé. A co dělá Ježíš? Nezdržuje se ani se neomlouvá za to, že ho urazila; spíše adresuje svou přísnou výtku právníkovi. To ho muselo překvapit!

Zajímavostí je, že student práva poukazuje na to, že je Ježíš „uráží“. A poukazuje na to, jako by se Ježíš dopustil hříchu a potřeboval pokárání. Urážel tedy Ježíš farizey a právníky? Ano, pravděpodobně to bylo. Byl to hřích z Ježíšovy strany? Zjevně ne. Ježíš nehřeší.

Záhadou, které zde čelíme, je, že někdy je pravda takřka „urážlivá“. Je to urážka lidské hrdosti. Nejzajímavější je, že když je někdo urážen, musí si nejprve uvědomit, že je urážen kvůli své hrdosti, ne kvůli tomu, co ten druhý řekl nebo udělal. I když byl někdo příliš drsný, pocit urážky je výsledkem pýchy. Pokud by byl člověk skutečně pokorný, byla by výtka ve skutečnosti vítána jako užitečná forma nápravy. Zdá se, že právníkovi bohužel chybí pokora nezbytná k tomu, aby Ježíšova výtka pronikla a osvobodila ho od jeho hříchu.

Zvažte dnes, zda jste dost pokorní na to, abyste dostali opravu od jiného. Pokud vás někdo upozorní na váš hřích, urazili jste se? Nebo to berete jako nápomocnou opravu a necháte ji, aby vám pomohla růst ve svatosti?

Pane, dej mi prosím opravdovou pokoru. Pomozte mi, abych se nikdy neurazil, když mě ostatní opraví. Kéž dostanu od ostatních opravy jako milosti za to, že mi pomohli na cestě ke svatosti. Ježíši, věřím v tebe.