Zamyslete se dnes nad vším, co vám náš Pán řekl v hloubi duše

"Nyní, Mistře, můžeš nechat svého sluhu jít v pokoji podle svého slova, protože mé oči viděly tvou spásu, kterou jsi připravil pro oči všech národů: světlo pro zjevení pohanům a slávu pro tvůj lid Izrael “. Lukáš 2: 29-32

V době Ježíšova narození existoval muž jménem Simeon, který se celý svůj život připravoval na významný okamžik. Jako všichni věrní Židé té doby, i Simeon čekal na příchod Mesiáše. Duch svatý mu zjevil, že Mesiáše skutečně uvidí před svou smrtí, a tak se to stalo, když Marie a Josef vzali Ježíše do chrámu, aby ho jako dítě obětovali Pánu.

Zkuste si představit scénu. Simeone žil svatý a oddaný život. A hluboko ve svém svědomí věděl, že jeho život na zemi neskončí, dokud nebude mít tu výsadu vidět Spasitele světa na vlastní oči. Věděl to ze zvláštního daru víry, vnitřního zjevení Ducha svatého a věřil.

Je užitečné myslet na tento jedinečný dar poznání, který měl Simeon po celý život. Obvykle získáváme znalosti prostřednictvím našich pěti smyslů. Něco vidíme, něco slyšíme, chutnáme, cítíme nebo cítíme, a následně poznáváme, že je to pravda. Fyzické znalosti jsou velmi spolehlivé a jsou běžným způsobem, jak věci poznáváme. Ale tento dar poznání, který měl Simeon, byl jiný. Bylo to hlubší a mělo to duchovní povahu. Věděl, že Mesiáše uvidí, než zemře, ne kvůli vnějšímu smyslovému vnímání, které obdržel, ale kvůli vnitřnímu zjevení Ducha svatého.

Tato pravda vyvolává otázku, jaký druh poznání je nejjistější? Něco, co vidíte očima, hmatem, čichem, slyšíte nebo chutnáte? Nebo něco, co k vám Bůh promlouvá hluboko ve vaší duši se zjevením milosti? I když se tyto typy poznání liší, je důležité si uvědomit, že duchovní poznání, které poskytuje Duch svatý, je mnohem jistější než cokoli, co je vnímáno pouze pěti smysly. Toto duchovní poznání má moc změnit váš život a nasměrovat všechny vaše akce k tomuto zjevení.

Pro Simeona se toto vnitřní poznání duchovní povahy najednou spojilo s jeho pěti smysly, když byl Ježíš uveden do chrámu. Simeon najednou viděl, slyšel a cítil toto Dítě, o kterém věděl, že jednoho dne uvidí na vlastní oči a dotkne se rukama. Pro Simeona byl ten okamžik vrcholem jeho života.

Zamyslete se dnes nad vším, co vám náš Pán řekl v hloubi duše. Až příliš často ignorujeme jeho jemný hlas, když mluví, místo toho raději žijeme jen ve smyslovém světě. Duchovní realita v nás se ale musí stát středem a základem našeho života. To je místo, kde Bůh mluví, a to je místo, kde i my objevíme ústřední účel a smysl našeho života.

Můj duchovní Pane, děkuji ti za nespočet způsobů, kterými ke mně mluvíš ve dne v noci hluboko v mé duši. Pomozte mi, abych byl vždy pozorný k vám a vašemu jemnému hlasu, když ke mně mluvíte. Kéž se tvůj hlas a tvůj hlas stane vůdčím směrem mého života. Mohu důvěřovat ve Tvé Slovo a nikdy nezaváhat nad misí, kterou jsi mi svěřil. Ježíši, věřím v tebe.