Zamyslete se dnes nad vážným pokušením, kterému všichni čelíme, abychom byli lhostejní ke Kristu

Když se Ježíš přiblížil k Jeruzalému, uviděl město a plakal nad ním slovy: „Kdybyste dnes jen vy věděli, co dělá pro mír, nyní je skryto před vašimi očima.“ Lukáš 19: 41–42

Je těžké přesně vědět, co Ježíš věděl o budoucnosti jeruzalémského lidu. Z této pasáže však víme, že díky jeho znalostem bolestně plakal. Zde je několik bodů k zamyšlení.

Nejprve je důležité vidět obraz Ježíše, jak pláče. Říci, že Ježíš plakal, znamená, že to nebyl jen malý smutek nebo zklamání. Spíše to znamená velmi hlubokou bolest, která Ho dohnala k velmi skutečným slzám. Takže začněte s tím obrazem a nechte ho proniknout.

Zadruhé, Ježíš plakal nad Jeruzalémem, protože když se přiblížil a měl dobrý výhled na město, okamžitě si uvědomil, že tolik lidí Ho a Jeho návštěvu odmítne. Přišel, aby jim přinesl dar věčné spásy. Někteří bohužel ignorovali Ježíše z lhostejnosti, zatímco jiní na něj zuřili a usilovali o jeho smrt.

Zatřetí, Ježíš neplakal jen nad Jeruzalémem. Plakal také nad všemi lidmi, zejména nad lidmi své budoucí víry. Plakal zejména kvůli nedostatku víry, který viděl, že tolik lidí bude mít. Ježíš si byl této skutečnosti hluboce vědom a hluboce ho to zarmoutilo.

Zamyslete se dnes nad vážným pokušením, kterému všichni čelíme, abychom byli lhostejní ke Kristu. Je pro nás snadné mít trochu víry a obrátit se k Bohu, když je to v náš prospěch. Je však také velmi snadné zůstat lhostejní ke Kristu, když se zdá, že se v životě daří dobře. Snadno upadneme do pasti, když si myslíme, že se Mu nemusíme každý den odevzdávat co nejúplněji. Odstraňte dnes veškerou lhostejnost ke Kristu a řekněte mu, že mu chcete sloužit a Jeho svatou vůlí celým svým srdcem.

Pane, prosím odstraňte z mého srdce jakoukoli lhostejnost. Když pláčeš za mým hříchem, ať mě ty slzy umyjí a očistí, abych se k tobě mohl plně zavázat jako ke svému božskému Pánu a králi. Ježíši, věřím v tebe.