Díkůvzdání Trojici "Ochutnal jsem a viděl"

Ó věčné božstvo nebo věčná trojice, kteří díky spojení s božskou přírodou učinili tolik hodnotnou krev svého jednorozeného Syna! Vy, věčná Trojice, jste jako hluboké moře, ve kterém čím více hledám a čím více najdu; a čím víc najdu, tím více touha po hledání tě roste. Jste neukojitelní; a duše, plnící se ve vaší propasti, není spokojená, protože pro vás zůstává hladová, stále více touží po vás, věčná Trojici, která touží vidět vás se světlem vašeho světla.
Ochutnal jsem a viděl jsem ve tvém světle intelektu vaše propasti nebo věčnou Trojici a krásu tvého stvoření. Z tohoto důvodu, když jsem tě viděl, viděl jsem, že jsem tvůj obraz pro tu inteligenci, která mi je dána tvou mocí, ó věčný Otče, a tvou moudrostí, která je vhodná pro tvého Jediného Syna. Duch Svatý pak, který vychází z vás a vašeho Syna, mi dal vůli, se kterou vás mohu milovat.
Pro vás, věčná Trojice, jste stvořitel a já stvoření; a já jsem věděl - protože jsi mi dal inteligenci, když jsi mě znovu vytvořil krví svého Syna - že jsi zamilovaný do krásy tvého stvoření.
Ó propasti, věčná trojice, božstvo nebo hluboké moře! A co víc byste mi mohli dát než vy? Jste oheň, který vždy hoří a není spotřebován. Ty jsi ten, kdo spotřebovává každou lásku duše svým teplem. Jste oheň, který odstraňuje veškerý chlad a osvětluje vaši mysl svým světlem, s tím světlem, díky kterému jste mě poznal svou pravdu.
Když se v tomto světle odrazím, znám vás jako nejvyšší dobro, především dobré, šťastné dobré, nepochopitelné dobro, neocenitelné dobro. Krása především krása. Moudrost především moudrost. Ve skutečnosti jste stejná moudrost. Vy jste jídlo andělů, kteří jste se s ohněm lásky vzdali lidem.
Ty šaty, které pokrývají moji nahotu. Ty jídlo, které živí hladové svou sladkostí. Jste milí bez hořkosti. Ó věčná Trojice!