Exorcista vypráví o osvobození, ke kterému došlo v Medžugorji

Don Gabriele Amorth: Osvobození v Medžugorji

Matka rodiny ze sicilské vesnice trpí již několik let, protože trpí diabolským majetkem. Říká se tomu Assunta. Zdá se také, že někteří z jeho rodinných příslušníků trpí fyzickým onemocněním způsobeným Satanovou pomstou. Po několika letech putování k různým lékařům, kteří považují Assuntu za velmi zdravou, klepající žena zaklepe na dveře svého biskupa. Po prozkoumání případu jej pověřuje exorcista, kterému je nápomocna modlitební skupina, která se za účelem dosažení úspěšného výsledku modlí a postí. Také já, svědkem exorcismu, si uvědomuji, že se jedná o velmi závažný případ, a proto navrhuji manželovi, aby přivedl svou manželku do Medžugorje. Po nějakém zaváhání (v té rodině nikdo neznal fakty z Medžugorje) je učiněno rozhodnutí a jdeme.

Přijíždíme v neděli 26. července 1987. Assunta se už cítí špatně, jakmile položí nohy na zem a vystoupí z auta. P. Ivan, představený františkánů, nám nedává žádnou naději na pomoc: zejména v létě je jejich práce vyčerpávající. Navrhuji vzít Assuntu do kostela; Myslím, že ďábel nemá v úmyslu se projevit. Následujícího dne jdeme na Podbrdo, kopec zjevení, recitujeme růženec. Ani zde se neděje nic zvláštního. Scházíme dolů a zastavujeme před Vickiným domem, kde už je mnoho lidí. Mám také čas říct Vickě, že je s námi posedlá žena jménem Assunta. A je to Assunta, který se okamžitě rozběhne k Vickě a obejme ji. Vicka ji hladí po hlavě. Tímto gestem se projevuje ďábel: nemůže tolerovat ruku věštce. Assunta se vrhne na zem a křičí neznámým jazykem. Vicka ji jemně chytne za ruku a zmateným doporučuje přítomným: << Neplač, ale modli se >>.

Všichni se modlí se silou, mladí i staří; preci se prolínají v různých jazycích, protože poutníci pocházejí z různých národů; je to biblická scéna. Vicka posype Assuntu svěcenou vodou a pak se zeptá, jestli se cítí lépe. Žena gestem ano rukou. Myslíme si, že se osvobodila a vyměňujeme pohledy radosti. Ďábel vyslal děsivý výkřik: dokončil odchod, abychom se přestali modlit. Začněme znovu s větším pořádkem, intonujeme růženec. Pán zvedne ruce a drží je směrem k Assuntovým ramenům, ale z dálky; ďábel nemůže odolat tomuto gestu, takže Assunta křičí a kroutí se; musíme ji zadržet, protože by se chtěla proti tomu muži bít. Vysoký, blonďatý, modrooký mladík zasahuje a bojuje s ďáblem velkou silou. Sotva chápu, že to vyžaduje, aby se podrobil Ježíši Kristu, ale je to všechno úzký dialog v angličtině; Assunta nezná angličtinu, ale argumentuje animovaně.

Zpívám loretánské litanie. Při vzývání „Královna andělů“ ďábel vydá ohromný výkřik; K udržení Assunty je potřeba osm lidí. Invokaci několikrát opakujeme ve stále vyšším tónu za účasti všech přítomných. Je to nejsilnější moment. Pak ke mně přistoupí Vicka: << Už se tři hodiny modlíme. Je čas vzít ji do kostela>>. Ital, který umí anglicky, mi opakuje větu ďábla: řekl, že je v nich přítomno dvacet démonů. Jdeme do kostela a Assunta musí vstoupit do kaple zjevení. Tam Fr. Slavko a p. Felipe, modlí se nad ní až do sedmi hodin. Pak všichni zhasnou a my se vracíme v devět hodin; v kapli prvních zjevení se dva kněží dodnes modlí až do XNUMX hodin. Víme také, že Assunta mluvila různými jazyky. Máme schůzku na následující odpoledne; je to velmi těžký případ.

Druhý den ráno jdeme do Fr. Jozo, který po mši položí ruce na Assuntinu hlavu; démoni se tomuto gestu nebrání a reagují prudce. Don Jozo nechává Assuntu odnést do kostela: musí ji táhnout velkou silou. Je tam mnoho lidí; otec využívá příležitosti přednést katechezi o existenci ďábla. Potom se pomodlí a několikrát pokropí Assuntu svěcenou vodou; reakce jsou velmi prudké. Musíme se vrátit do Medžugorje; p. Jozo má čas nám říct, že musíme Assuntu povzbudit ke spolupráci: je příliš pasivní, nemůže si pomoct. Ve třináct hodin večer. Slavko a p. Felipe pokračuje v modlitbách na faře. Po hodině jsme vyzváni, abychom spolupracovali na našich modlitbách; bylo nám řečeno, že démoni značně zeslábli, ale je potřeba plné přilnutí Assunty. Zatímco se modlíme, snažíme se, aby nešťastný člověk vyslovoval jméno Ježíš; snaží se, ale zdá se, že ji sevřely příznaky dušení. Krucifix je umístěn na její hruď a je jí doporučeno, aby se vzdala všech druhů magie a kouzel (v takových případech je to rozhodující krok). Assunta přikývne; to bylo to, co bylo potřeba. Pokračujte v modlitbě, dokud se i Assuntě nepodaří vyslovit Ježíšovo jméno, pak začne Ave Maria. V tu chvíli propukne v pláč. Je to zdarma! Jdeme ven do kostela; bylo nám řečeno, že Vicka onemocněla v okamžiku, kdy byla Assunta propuštěna; modlil se za to.

V kostele byl Assunta v první řadě. Sledoval růženec a mši s zápalem; neměl potíže s komunikací. Toto je důležitý test. O pět let později mohu potvrdit, že osvobození bylo radikální. Nyní je tato matka živým svědectvím o Božím milosrdenství a je jedním z nejaktivnějších členů skupiny. Neváhá říci, že jeho propuštění bylo triumfem Neposkvrněného Srdce Marie.

Zdroj: kniha "Nové příběhy exorcisty"