„Mučedník, který zemřel se smíchem“: Příčina kněze uvězněného nacisty a komunisty postupuje

Příčina posvátnosti katolického kněze uvězněného nacisty i komunisty pokročila uzavřením počáteční diecézní fáze věci.

P. Adolf Kajpr byl jezuitský kněz a novinář, který byl uvězněn v koncentračním táboře Dachau poté, co vydal katolické časopisy kritické proti nacistům. Jedna otázka, zejména v roce 1939, měla obálku zobrazující Krista dobývajícího smrt, představovanou symboly nacismu.

Pět let po svém propuštění z Dachau v roce 1945 byl Kajpr zatčen komunistickými úřady v Praze a odsouzen na 12 let v gulagu za psaní „pobuřujících“ článků.

Kajpr strávil více než polovinu svých 24 let jako uvězněný kněz. Zemřel v roce 1959 v gulagu v Leopoldově na Slovensku.

Diecézní fáze věci Kajpr skončila 4. ledna. Kardinál Dominik Duka přednesl mši v kostele sv. Ignáce v Praze na oslavu této příležitosti.

„Adolf Kajpr věděl, co to znamená říct pravdu,“ řekl Duka v homilii podle české jezuitské provincie.

Vojtěch Novotný, zástupce postulátoru věci Kajpr, uvedl, že diecézní vyšetřovací spis zaslaný do Říma obsahuje archivní dokumenty, osobní svědectví a spisy, které byly shromážděny k vyhodnocení ve Vatikánu, aby se zjistilo, zda o. Kajpr zemřel jako mučedník.

Novotný napsal, že studium života Fr. Kajpr, „Pochopil jsem, proč jsou křesťanští svatí malováni svatozáří: vyzařují Krista a ostatní věřící jsou k nim přitahováni jako můry ve světle“.

Citoval Fr. Kajprova vlastní slova: „Můžeme vědět, jak opojné je bojovat ve službě Kristu, trávit tam čas se spontánní přirozeností a úsměvem, doslova jako svíčka na oltáři.“

Jako novinář a kněz byl Kajpr přesvědčen o myšlence, že „evangelium by mělo být hlášeno na stránkách novin,“ uvedl Novotný.

„Vědomě se zeptal:‚ Jak můžeme přinést celé poselství čistého Krista dnešním lidem a jak se k nim dostat, jak s nimi mluvit, aby nám porozuměli? '“

Kajpr se narodil v roce 1902 v dnešní České republice. Jeho rodiče zemřeli do jednoho roku po sobě a Kajpr osiřel ve čtyřech letech. Teta vychovala Kajpr a její bratry a vychovávala je v katolické víře.

Kvůli chudobě své rodiny byl Kajpr nucen odejít ze školy a pracovat jako švec učeň v raném mladistvém věku. Po ukončení dvouleté vojenské služby v československé armádě kolem dvaceti let se zapsal na jezuitskou střední školu v Praze.

Kajpr se zapsal do jezuitského noviciátu v roce 1928 a za kněze byl vysvěcen v roce 1935. Od roku 1937 působí ve farnosti kostela sv. Ignáce v Praze a vyučuje filozofii na diecézní teologické škole.

V letech 1937 až 1941 pracoval jako redaktor čtyř časopisů. Jeho katolické publikace upoutaly pozornost gestapa, které ho opakovaně nadávalo za jeho články, dokud nebyl v roce 1941 konečně zatčen.

Kajpr pobýval v několika nacistických koncentračních táborech, přestěhoval se z Terezína do Mauthausenu a nakonec do Dachau, kde zůstal až do osvobození tábora v roce 1945.

Po svém návratu do Prahy obnovil Kajpr výuku a publikační činnost. Ve svých periodikách vystupoval proti ateistickému marxismu, za což byl zatčen a obviněn z psaní „pobuřujících“ článků komunistických úřadů. V roce 1950 byl shledán vinným z velezrady a odsouzen na 12 let v gulagech.

Podle jeho náměstka postulátoru Kajprovi další vězni později dosvědčili, že kněz věnoval svůj čas ve vězení tajné službě a vězňům učil o filozofii a literatuře.

Kajpr zemřel ve vězeňské nemocnici 17. září 1959 poté, co utrpěl dva infarkty. Svědek řekl, že v okamžiku, kdy zemřel, se smál vtipu.

Generální jezuitský představený schválil otevření kajprské kauzy za blahořečení v roce 2017. Diecézní fáze procesu oficiálně začala v září 2019 poté, co kardinál Duka získal souhlas arcidiecéze biskupa, kde Kajpr zemřel na Slovensku .

„Kajpr rozhněval stoupence ateistického a agnostického humanismu službou Slova,“ řekl Novotný. "Nacisté a komunisté se ho pokusili eliminovat dlouhým vězením." Zemřel ve vězení na následky tohoto mučení “.

"Jeho oslabené srdce se zlomilo, když se uprostřed pronásledování zasmál radostí." Je to mučedník, který zemřel se smíchem. "