VALENTINA TELLS: «NAŠE LADY TOLD ME: Vstaň a choď»

1. KRÍŽE VALENTINY

Na jaře 1983 jsem byl přijat do nemocnice v Záhřebu na neurologickém oddělení za vážné utrpení, které mě zasáhlo a lékaři tomu nerozuměli. Byl jsem nemocný, velmi nemocný, cítil jsem, že musím zemřít; přesto jsem se nemodlil za sebe, ale modlil jsem se za ostatní nemocné, aby mohli snášet svá utrpení.

Otázka: Proč ses modlil za sebe?

Odpověď: Modlí se za mě? Nikdy! Proč se za mě modlete, když Bůh ví, co mám? Ví, co je pro mě dobré, ať už nemoc nebo léčení!

Otázka: Pokud ano, proč se modlí za jiné lidi? Bůh o nich ví všechno ...

Odpověď: Ano, ale Bůh chce, abychom přijali náš kříž a nesli ho tak dlouho, jak chce a jak chce.

Otázka: A co se stalo po Záhřebu?

Odpověď: Vzali mě do nemocnice v Mostaru. Jednoho dne za mnou přišla za mnou švagrová švagrová a muž, kterého jsem nevěděl, přišel s ním. Tento muž zde udělal křížovou značku na mém čele! A já jsem se po tomto znamení okamžitě cítil dobře. Ale znamení kříže jsem nevěnoval důležitost, myslel jsem, že to bylo nesmysl, ale pak jsem při přemýšlení o tom kříži, který jsem se probudil, byl plný radosti. Nic jsem však nikomu neřekl, jinak mě vzali za blázen. Nechal jsem si to jen pro sebe, a tak jsem pokračoval. Než odešel, muž mi řekl: „Jsem otec Slavko.“
Po Mostarské nemocnici jsem se vrátil do Záhřebu a doktoři mi znovu řekli, že mi nemohou pomoci, a že jsem musel jít domů. Ale ten kříž, který mi otec Slavko udělal, byl vždy přede mnou, viděl jsem to očima mého srdce, cítil jsem to a dalo mi to sílu a odvahu. Musel jsem toho kněze znovu vidět. Cítil jsem, že mi může pomoci. Šel jsem tedy do Mostaru, kde žijí františkáni, a když mě otec Slavko okamžitě viděl, řekl mi: „Musíš tady zůstat. Nemusíte chodit na jiná místa, do jiných nemocnic. “ Přivedl mě domů a já jsem byl měsíc s františkánskými mnichy. Don Slavko se k mně modlil a zpíval, vždycky byl blízko mě, ale vždy jsem se zhoršoval.

2. Vstaň a choď

V sobotu se pak stala jedna úžasná věc. Byla to svátek Neposkvrněného Srdce Marie. Ale nemyslel jsem si, že to byla sobota, protože to byl svátek Svatého srdce Marie, protože jsem byl tak špatný, že jsem chtěl jít do svého domu, protože jsem tam chtěl zemřít. V ten den nebyl Slavko nepřítomen. V určitém okamžiku jsem začal cítit podivné věci: jako by mě kameny oddělovaly od mého srdce. Nic jsem neřekl. Pak jsem v nemocnici viděl kříž, který pro mě don Slavko udělal: stal se křížem, který jsem mohl vzít rukou. Byl to malý kříž kolem trní koruny: vydával velké světlo a naplňoval mě radostí a také mě to rozesmálo. Nikomu jsem nic neřekl, protože jsem si myslel: „Pokud to někomu řeknu, budou mi věřit hloupější než předtím.“
Když tento kříž zmizel, zaslechl jsem ve mně hlas, který říkal: „JSEM MARY MÉDEGORJE. ZÍSKEJTE A PROCHÁZEJTE. DNES JE MOJE SVĚTELNÉ SRDCE A MUSÍTE SE PŘIJÍT DO MEDJUGORJE ». Cítil jsem ve mně sílu: nutilo mě dostat se z postele; Vstal jsem, i když jsem nechtěl. Držel jsem se, protože jsem si myslel, že jsem halucinace. Ale musel jsem vstát a šel zavolat otci Slavkovi a šel jsem s ním do Medžugorje.

ZASEDÁNÍ S OTECEM TARDIFEM

Otázka: Jste nyní šťastná?

A: Byl jsem šťastný už předtím, ale teď jsem šťastnější, protože chci jít cestou, kterou učí Panna Maria a chci se přiblížit k Ježíši. Pokud mě Ježíš požádal, abych znovu utrpěl to, co jsem předtím utrpěl, byl bych připraven. Viděl jsem, že mi lidé nerozuměli, ale důvěřoval jsem Pánu. Jednoho dne přišel do Medžugorje charismatický charizmatik, který dělá mnoho zázraků. Neznal jsem P. Tardifa, ale věděl jsem, že musí přijít. Panna Maria mi to řekla. Když mě uviděla, řekla mi: „Nyní musíte věřit všemu, co vám Panna Maria říká“. Poté mě spolu s otcem Slavkem zavedl do kaple zjevení, modlil se nad mnou a řekl mi: „Nyní musíte odpustit všem lidem, kteří vám ublížili.“

4. FR SLAVKO, DOBRÝ MAN

Otázka: Jste vždy v kontaktu s Madonnou interně?

R. Ano, a řekl mi, že otcem Slavkem bude vždy můj duchovní otec.

Otázka: Nyní se vás zeptám na otce Slavka; protože mnoho lidí ho nemiluje moc, říkají, že je tvrdý, špatně zachází; chová se to také s vámi?

A. Když ví, že něco takového musí jít, pokračuje, jedná se všemi stejně. Ale don Slavko je velmi dobrý. Není možné naslouchat každému, potěšit každého. Musíte vědět, že pan Slavko neměl volno za čtyři roky. Může být svatý, dokud chce, ale i on je unavený a může se zlobit: je člověk!