Evangelium z 7. prosince 2018

Kniha Izaiáše 29,17-24.
Samozřejmě o něco déle a Libanon se změní v sad a sad bude považován za les.
Toho dne neslyší hluchý slova knihy; osvobozené od tmy a tmy uvidí oči slepých.
Pokorní se budou radovat v Pánu, ti nejchudší se budou radovat ve Svatém Izraeli.
Protože tyran už nebude, zesměšňování zmizí, ti, kdo vykreslují nepravosti, budou odstraněni,
kolik slov dělají ostatní vinnými, kolik u dveří má tendenci uvěznit soudce a zničit jen tak pro nic za nic.
Proto Pán, který vykoupil Abrahama, řekl do domu Jakobova: „Od nynějška už nebude muset Jákob červenat, jeho tvář už nebude blednout,
za to, že mezi nimi viděli dílo mých rukou, posvěcují mé jméno, posvěcují svatého Jakuba a bojí se Boha Izraele.
Zmeškaní duchové se naučí moudrost a lupiči se poučí. “

Žalmy 27 (26), 1.4.13-14.
Pán je mé světlo a moje spasení,
koho se budu bát?
Il Signore è difesa della mia vita,
di chi avrò timore?

Jedna věc, kterou jsem se zeptal Pána, tahle hledám:
žít v domě Páně každý den mého života,
ochutnat sladkost Pána
a obdivovat jeho svatyni.

Jsem si jist, že uvažuji o dobrotivosti Pána
v zemi živých.
Doufám v Pána, buď silný,
ať se vaše srdce osvěží a doufá v Pána.

Z evangelia Ježíše Krista podle Matouše 9,27-31.
V té době, když Ježíš odcházel, ho následovali dva slepí muži a křičeli: „Synu Davida, slituj se nad námi“.
Když vstoupili do domu, přistoupili k němu slepci a Ježíš jim řekl: „Věříš, že to mohu udělat?“ Řekli mu: „Ano, Pane!“
Potom se dotkl jejich očí a řekl: „Ať se vám to stane podle vaší víry.“
A jejich oči se otevřely. Ježíš je varoval a řekl: „Dávejte pozor, aby to nikdo nevěděl!“.
Jakmile však odešli, šířili svou slávu po celé oblasti.