Dnešní evangelium 19. září 2020 slovy papeže Františka

ČTENÍ DNE
Od prvního dopisu apoštola svatého Pavla Korintským
1Cor 15,35-37.42-49

Bratři, někdo řekne: «Jak jsou mrtví vzkříšeni? S jakým tělem přijdou? ». Blázen! To, co zasejete, neožije, dokud nezemře jako první. Pokud jde o to, co zasijete, neosejete tělo, které se narodí, ale prosté pšeničné zrno nebo nějaký jiný druh. Takové je i vzkříšení mrtvých: je zaseto v zkaženosti, je vzkříšeno v neporušenosti; je zaseto v bídě, povstává ve slávě; je zaseto do slabosti, stoupá v síle; zvířecí tělo je zaseto, duchovní tělo je vzkříšeno.

Pokud existuje zvířecí tělo, existuje také duchovní tělo. Je napsáno, že první člověk, Adam, se stal živou bytostí, ale poslední Adam se stal životodárným duchem. Nejdřív nebylo duchovní tělo, ale zvířecí, a pak duchovní. První člověk, vzatý ze Země, je ze Země; druhý muž pochází z nebe. Jak je pozemský člověk, takoví jsou i pozemští; a jako je nebeský člověk, tak jsou také nebeskými bytostmi. A jak jsme byli jako pozemský člověk, tak budeme jako nebeský muž.

HOSPODÁŘ DENU
Z evangelia podle Lukáše
Lk 8,4-15

V té době, když se shromáždil velký zástup a přišli k němu lidé ze všech měst, Ježíš řekl v podobenství: «rozsévač vyšel zasít své semeno. Když zasel, někteří spadli podél silnice a byli pošlapáni pod nohama a vzduchoví ptáci to snědli. Další část spadla na kámen a jakmile vyklíčila, uschla kvůli nedostatku vlhkosti. Další část spadla mezi ostružiny a ostružiny, které spolu s ní rostly, ji dusily. Další část spadla na dobrou půdu, vyklíčila a přinesla stokrát tolik. “ Když to řekl, zvolal: „Kdo má uši, aby poslouchal, poslouchej!“
Jeho učedníci se ho ptali na význam podobenství. A on řekl: „Je vám dáno znát tajemství království Božího, ale ostatním pouze pomocí podobenství, aby
vidět nevidět
a nasloucháním nerozumí.
Význam podobenství je tento: semeno je slovo Boží. Semena, která padla na cestě, jsou ti, kteří jej poslouchali, ale pak přichází ďábel a bere to Slovo z jejich srdcí, aby se nestalo, že věří, jsou uloženy. Ti na kameni jsou ti, kteří, když slyší, přijímají Slovo s radostí, ale nemají žádné kořeny; věří na nějaký čas, ale v době soudu selžou. Ti, kteří spadli mezi ostružiny, jsou ti, kteří se po naslouchání nechají na cestě dusit starostmi, bohatstvím a potěšením života a nedosáhnou zralosti. Ti, kdo jsou na dobré zemi, jsou ti, kteří poté, co naslouchali Slovu s celistvým a dobrým srdcem, ho zachovávají a vytrvale přinášejí ovoce.

SLOVÁ SVATÉHO OTCE
Toto rozsévač je poněkud „matkou“ všech podobenství, protože mluví o naslouchání Slovu. Připomíná nám, že je to plodné a efektivní semeno; a Bůh to velkoryse rozptýlí všude, bez ohledu na plýtvání. Takové je i Boží srdce! Každý z nás je zemí, na kterou padá semeno Slova, nikdo není vyloučen. Můžeme si položit otázku: jaký jsem terén? Chceme-li, s Boží milostí se můžeme stát dobrou půdou, pečlivě rozoranou a obdělávanou, k dozrávání semene Slova. Je již přítomen v našem srdci, ale jeho přinášení ovoce závisí na nás, záleží na přivítání, které si vyhrazujeme pro toto semeno. (Angelus, 12. července 2020)