Dnešní evangelium 2. dubna 2020 s komentářem

Z evangelia Ježíše Krista podle Jana 8,51-59.
V té době Ježíš řekl Židům: „Opravdu, pravdu, pravím vám, pokud někdo dodržuje mé slovo, nikdy neuvidí smrt.“
Židé mu řekli: „Teď víme, že máš démona. Abraham je mrtvý, stejně jako proroci, a vy říkáte: „Kdo dodržuje mé slovo, smrt nikdy nepozná“.
Jsi starší než náš otec Abraham, který zemřel? Dokonce i proroci zemřeli; kdo prohlašuješ za být? »
Ježíš odpověděl: «Kdybych oslavil sám sebe, moje sláva by nebyla nic; který mě oslavuje, je můj Otec, o kterém říkáte: „On je náš Bůh!“,
a ty to nevíš. Na druhé straně ho znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych jako ty lhář; ale znám ho a dodržuji jeho slovo.
Abraham, tvůj otec, nadchl v naději, že uvidí můj den; viděl to a radoval se. “
Potom mu Židé řekli: „Ještě nemáte padesát let a neviděli jste Abrahama?“
Ježíš jim odpověděl: „Opravdu, pravím vám, než byl Abraham, jsem.“
Pak sbírali kameny, aby je hodili na něj; Ježíš se však schoval a vyšel z chrámu.

Svatá Gertruda z Helfty (1256–1301)
ovázaná jeptiška

The Herald, kniha IV, SC 255
Svému svědectví o lásce nabízíme Pánu
Jakmile bylo v evangeliu přečteno: „Teď víme, že máš ďábla“ (J 8,52), Gertrude, přesunula se do útrob zranění, které způsobil jejímu Pánu, a nedokázala vydržet, že milovaná duše byla tak nezaslouženě pobouřena, řekl tato něžná slova s ​​nejhlubším pocitem svého srdce: „(...) Ježíš milovaný! Ty, moje svrchovaná a jediná spása! “

A její milenka, která ji ve své dobrotě chtěla odměnit, jako obvykle, v nadměrném množství, vzala její bradu požehnanou rukou a naklonila se k ní s něžností, klesala do ucha duše nekonečně šeptem sladká slova: „Já, Tvůj Stvořitel, váš Vykupitel a váš milenec, skrze úzkost smrti jsem vás hledal za cenu celé své blaženosti“. (...)

Usilujme se proto se vším nadšením našeho srdce a duše, abychom pokaždé, když cítíme, že mu došlo ke zranění, obětovali Pánovi svědectví o lásce. A pokud to nedokážeme udělat se stejným zápalem, nabídneme mu alespoň vůli a touhu tohoto zápalu, touhu a lásku každého stvoření k Bohu a věříme v jeho štědrou dobrotu: neopovrhne skromnou nabídku svých chudých, ale spíše, podle bohatství jeho milosrdenství a něhy, přijme to tím, že ho odmění daleko za naše zásluhy.