Dnešní evangelium 24. září 2020 slovy papeže Františka

ČTENÍ DNE
Z knihy Qoèlet
Qo 1,2-11

Marnost marností, říká Qoèlet,
marnost marností: všechno je marnost.
Jaký zisk má člověk
za veškerou námahu, s níž bojuje pod sluncem?
Jedna generace jde a další přichází,
ale Země zůstává vždy stejná.
Slunce vychází, slunce zapadá
a spěchá zpět tam, kde se znovu rodí.
Vítr jde na jih a obrací se na sever.
Otáčí se a jde a na jeho zatáčkách se vítr vrací.
Všechny řeky tečou do moře,
moře není nikdy plné:
na místo, kde protékají řeky,
pokračujte v toku.
Všechna slova došla
a nikdo se nedokáže plně vyjádřit.
Oko není spokojené s pohledem
ani ucho není plné sluchu.
Co bylo, bude
a co se stalo, bude se dělat znovu;
Není to nic nového pod sluncem.
Je možné říci něco:
„Tady je to nové“?
To se již stalo
ve stoletích, která nám předcházela.
Po starcích nezůstala žádná paměť,
ale ani těch, kteří budou
paměť bude zachována
mezi těmi, kteří přijdou později.

HOSPODÁŘ DENU
Z evangelia podle Lukáše
Lk 9,7-9

V té době zasmušilý Herodes slyšel o všech těchto událostech a nevěděl, co si myslet, protože někteří říkali: „Jan vstal z mrtvých“, jiní: „Objevil se Eliáš“ a další: „Jeden ze starověku vstal z mrtvých proroci “.
Herodes však řekl: „Johne, nechal jsem ho sťat; kdo tedy je, o kom to slyším? ». A snažil se ho vidět.

SLOVÁ SVATÉHO OTCE
Marnost, která nás nadouvá. Marnost, která netrvá dlouho, protože je jako mýdlová bublina. Marnost, která nám nedává skutečný zisk. Jaký přínos má člověk pro veškerou práci, se kterou bojuje? Snaží se objevit, předstírat, objevit se. To je marnost. Marnost je jako osteoporóza duše: kosti vypadají zvenčí dobře, ale uvnitř jsou všechny zničené. (Santa Marta, 22. září 2016