Vicka z Medžugorje: Říkám ti, co navrhla Panna Maria

Janko: Teď musíme mluvit o tématu, na kterém se zcela neshodneme.
Vicka: Jako by tam byl jen jeden předmět, na kterém se neshodneme! Ale podívejme se, co to je.
Janko: Okamžitě řekněme, že jde o půst, jak se doporučuje zde v Medžugorji a na kterém mnozí nesouhlasí.
Vicka: Proč si to myslíš?
Janko: Někteří říkají, že Panna Maria nařídil takový půst, jak to doporučujete.
Vicka: To je pravda. Neobjednal to, jen to doporučil. Z oltáře jsem to tedy už mnohokrát slyšel.
Janko: Dobře. Ale co byste odpověděli těm, kteří vás v tomto ohledu žádali o vysvětlení?
Vicka: Řekl bych, že Panna Maria se chce postit tímto způsobem, ale pak každý dělá, jak uzná za vhodné.
Janko: Řekl byste tedy, že Panna Marie „vynalezla“ tuto formu půstu?
Vicka: Ženy mi řekly, že se takto postil ještě před zjevením Panny Marie. Proč to také neudělat teď?
Janko: Je to pravda, postili jsme se také takto. Tento typ půstu se nazýval „úplný půst“ nebo „na chleba a vodu“. Moje mrtvá matka se takto postila nejméně dvacetkrát během celého adventu. Až na to, že v poledne místo sklenice vody vzal sklenku černého vína.
Vicka: Určitě to udělal pro tebe ...
Janko: Nechme to na pokoji, Vicku. Také si zachovávejte svá tajemství.
Vicka: Dobře; Dělal jsem si srandu. Jak se tehdy stalo, existují i ​​ti, kteří to dělají i nyní.
Janko: Co se stane s těmi, kdo tak neučiní?
Vicka: Co se stane? Nikdo za to nepůjde do pekla. Myslím, že ano.
Janko: Ale co vlastně řekla naše dáma?
Vicka: O půstu mluvil později, když nám řekl, že se musíme modlit a postit za přeměnu hříšníků. Zeptali jsme se jí, jak se postit a ona odpověděla: "Chléb a vodu." Tuto odpověď jsme sdělili knězi. také v této praxi jsme postupovali jako u sedmi našich Otců. Začali jsme se tedy modlit a postit; Panna Maria nás povzbudila, abychom pokračovali tímto způsobem.
Janko: Co jsi nejdřív doporučil: sedm našeho Otce, nebo tak rychle?
Vicka: Nejprve sedm našich otců. Myslím, ale nejsem si úplně jistý, že Náš Otec a Krédo je již doporučili pátý nebo šestý den; místo toho půst o něco později.
Janko: Nemůžeš si opravdu přesně vzpomenout, kdy to bylo?
Vicka: Nepamatuji si. Proč bych to měl říci, pokud si nejsem jistý? Pamatuji si však, že nám to také řekl poměrně brzy.
Janko: Jste si jistý, že vám to Panna Maria opravdu doporučila?
Vicka: Samozřejmě jsem si jistý! Pamatuji si to velmi dobře.
Janko: Dobře. Může však být trochu přehnané, když to doporučíme rychle.
Vicka: To nevím; to není na mně.
Janko: Myslím, že jsi to také trochu přehnal.
Vicka: Jak to myslíš?
Janko: Postili jste se víc, než jste museli.
Vicka: To je moje věc.
Janko: Je pravda, že je to vaše firma; ale nejen vaše. Člověk se musí také starat o své zdraví.
Vicka: Samozřejmě se o to musíte postarat. A já jsem byl pozorný ke svému zdraví.
Janko: Proč jsi tak štíhlá?
Vicka: To je něco jiného; tak to necháme stranou.
Janko: Dobře, Vicka. Chceš ještě něco říct o půstu?
Vicka: Co mám říct? Půst je dobrý; ti, kteří se postí, nehřeší. Pokud nezanedbáte půst předepsanou církví.
Janko: Dobře. Můžeme se postit i jinak?
Vicka: Není na mně, abych o tom mluvil. Kněží nám o tom říkají. Důležité je, že se postíme, každý podle svých možností.
Janko: Dobře. Nějak jsme si navzájem rozuměli a děkujeme.